Lži kreacionismu 9: Neexistují přechodné formy

18. 09. 2014 9:50:33
"Nevím, jak vy, ale já z opice nepocházím." Ovšem, že nepocházíte. My totiž opice pořád jsme. O přechodných formách a jejich kreacionistickém popírání, to je devátý díl série Základní lži kreacionismu od Arona Ra, v českém překladu.

KDYŽ V ROCE 1859 Charles Darwin zveřejnil svá převratná pozorování, lamentoval nad tehdejší chudostí fosilního záznamu. Sto let předtím to bylo poprvé, kdy někdo vyslovil domněnku, že nějaký biologický druh mohl kompletně vyhynout, a první dinosaurus byl objeven, když byl Darwin ještě chlapec. Zkameněliny byly pochopitelně známé i dříve, ale vyhynulé a tudíž neznámé varianty byly často považovány za roztodivná mýtická zvířata - pokud byly vůbec rozpoznány, což obvykle vyžaduje určitý stupeň znalosti a zkušenosti jak v geologii tak v živočišné morfologii. To je samo o sobě spíše vzácnost, pokud jde o organismy, které nikdy nikdo neviděl naživu.

Když něco zemře, obvykle se to rozpadne, stráví a rozloží. Pouze vzácně něco - cokoliv - zkamení a ještě méně často to zůstane dobře zachováno. Protože podmínky, které tento proces vyžaduje, jsou úzce specifické, fosilní záznam představuje pouze drobný zlomek všeho, co kdy na Zemi žilo. Darwin představil celou řadu vysvětlení dynamiky prostředí pro skutečnost, že žádný kamenolom nebo důl nemůže obsahovat souvislý záznam biologických událostí, a proč je nemožné nacházet zkameněliny všech předchůdců téže linie. Bez ohledu na to ovšem předpověděl, že budoucí generace, které budou mít výhodu lepšího porozumění, objeví velké množství zkamenělých druhů, které on nazýval "prostředkující" či "přechodné", mezi těmi organismy které známe dnes a jejich taxonomickými předchůdci v posloupnosti úrovní paleontologické historie.

Sto padesát let potom můžeme říci, že jsme ve fosilním záznamu našli miliony přechodných forem, mnohem více, než Darwin vůbec mohl doufat. Existují tři různé typy přechodných forem a pro každý máme dostatek důkazů. Kreacionisté však trvají na tom, že jsme nikdy nenašli ani jedinou, protože to, co od nás obvykle chtějí vidět jsou nemožné parodie, které evoluce nemohla ani vytvořit, ani umožnit jejich existenci.

“Musíte nám dokázat přechodné formy. Jedno zvíře se mění v jiné. A to jak ve fosilním záznamu, tak v současné přírodě. Jenomže ani ve fosilním záznamu ani v přírodě nikdy nenajdete třeba tohle: krokokachna. Nic takového prostě neexistuje.”


Ve skutečnosti Darwin detailně vysvětlil, proč takové věci nacházet nemůžeme. Nehledáme totiž směs dvou druhů, které v současnosti existují. Taková věc by evoluci vyvracela. Místo toho řekl, že pokud je jeho teorie pravdivá, pak bychom měli najít základní formu, která je předchůdcem obou současných druhů. A v tomto jediném případě (kachna a krokodýl) jsme našli desítky takových forem v téměř souvislé linii, která sahá až za počátek mezozoika.

Nejslavnější taková forma byla také jako první označena jako přechodná. Archaeopteryx lithographica byl objeven v roce 1860. Byla to první z mnoha důkazních linií, která potvrzuje, že ptáci se vyvinuli z dinosaurů. Tím byla Darwinova teorie poprvé potvrzena ještě za jeho života. Samozřejmě, že kreacionisté to nikdy nepřijmou a budou tvrdit, že archeopteryx nemůže být přechodnou formou, protože nemůžeme dokázat že z tohoto jediného druhu se vyvinuli všichni současní ptáci. To však tak nemusí být, protože pojem "přechodná forma" znamená něco jiného. V biologii mohou být přesně identifikovány geneticky, ale v paleontologii jsou určovány morfologicky.

Kreacionisté namítali, že archeopteryx se nepočítá, protože to je "na 100% pták". Tohle tvrzení však můžeme odmítnout, protože tento živočich, stejně jako jiní kvazi-ptáci té doby, postrádá mnoho určujících znaků moderních ptáků a současně má celou řadu dinosauřích rysů, které způsobily, že když byl poslední archeopteryx objeven v 60. letech 20. století, byl kvůli ne zcela zřetelnému opeření zprvu mylně považován za malého dinosaura rodu Compsognathus.

Kreacionisté však využijí každou myslitelnou záminku, aby odmítli archeopteryxe jako přechodnou formu. Namítají, že jeho plíce nebyly dost přechodné a že nemá správně tvarovanou pánev. Dokonce tvrdili, že každý fosilní nález archeopteryxe je podvrh. Myslí si, že každá záminka se hodí, a tak to dělají stále dokola u každé přechodné formy, která byla objevena. Navzdory všemu, kreacionisté nepřipustí, že cokoliv z toho, co jsme kdy objevili, naplňuje Darwinův postulát o přechodných formách.

To je také ten důvod, proč kreacionisté požadují pouze monstrózní absurdity nebo vyslovují požadavky, o kterých vědí, že nemohou být splněny bez ohledu na to, jak moc pravdivá evoluce je; protože vědí, že když budou dnes něco požadovat, zítra jim vyhovíme až se to stane, vymyslí si novou záminku, proč je to pro ně nepřijatelné. Takže nebudou žádat něco, co evoluce skutečně způsobuje a obvykle ani nedefinují žádná kritéria, na základě kterých by na něco přistoupili, protože vědí, že nepřijmou nic, i kdybychom jim vyhověli ve všech jejich požadavcích.

Skutečnost, že se nedívají a že nechtějí vidět, celé věci také nepomáhá. Mnoho lidí si myslí, že žádné přechodné formy neexistují, protože jediné fosilní formy, o kterých vědí, je hrstka dětských hraček, totiž plastikových figurek dinosaurů. Nemají ani ponětí o tom, jak je současný fosilní záznam bohatý! Víme o několika stovkách druhů jen u dinosaurů, a to ani nezmiňuji tisíce příkladů ze stovek jiných taxonů. Experti předpokládají, že všechny biologické rody, které se v současné přírodě vyskytují, představují jen asi 1% všech rodů, které kdy žily. Prakticky všechno, co, tady kdy bylo, už není. Každý druh, který dnes žije, má určité příbuzné a to jak žijící, tak vyhynulé, přítomné ve fosilním záznamu. V určitém smyslu všechno co dnes žije je také přechodnou formou.

Jenomže kreacionisté toto samozřejmě neakceptují a trvají na mnohem restriktivnější definici. To je v pořádku, ale pokud jde o jasné určení, jestli něco naplňuje požadavky nebo ne, musíme vědět, jaké ty požadavky jsou. Existuje jeden kreacionistický web (http://wasdarwinright.com/), který předložil definici přechodných forem, která vyhovuje i evolučním biologům. Takže se shodneme aspoň na společné sadě kritérií.

Avšak, tento web druhým dechem dodává, že žádné přechodné formy nikdy nebyly nalezeny. Potom přechází k seznamu několika forem, které nalezeny byly, ve snaze odmítnout existující příklady přechodů od jednobuněčných forem k mnohobuněčným a následné fylogenezi hmyzu, výskytu obratlovců a savců, obojživelných ryb, savcovitých plazů a adaptaci létání u dinosaurů, pterosaurů, hmyzu a netopýrů. Jednomu z webmasterů jsem napsal email, abych mu sdělil, že všechno v jejich seznamu nikdy nenalezených věcí už nalezeno bylo a vysvětlil jsem mu, jakým způsobem všechny splňují všechna kritéria, která on sám stanovil. Odepsal mi, že o tom samozřejmě ví, ale nebude nic z toho opravovat, protože v případě potřeby bude i tato pravidla ignorovat.

Před deseti lety sestavila Kathleen Hunt, zooložka z Univerzity ve Washingtonu, seznam několika set významnějších přechodných druhů, které dosud známe, a všechny z nich vyhovují všem kritériím té nejpřísnější definice. Objevili jsme, a stále objevujeme, nesčetně přechodných druhů. Dokonce tolik, že biologové a palentologové považují takový seznam za "nekonečný", hlavně z toho důvodu, že přechodných druhů velmi rychle přibývá. Několik linií, včetně té naší, už je téměř kompletních.

“Mimochodem, ten chybějící článek. Pořád chybí!"

Ne, nechybí, a nechybí už dlouho. V roce 1859 chyběl a tehdy se vědělo jen o dvou druzích rodu homo a neexistovaly žádné fosilie, které by je propojovaly s jinými hominidy (= lidoopy, pozn. překl.). Od té doby jsme nalezli zkameněliny tisíců exemplářů několika desítek hominidních druhů, mnoho z nich určitě tvoří spojovací články mezi lidmi a ostatními hominidy. Existují však dva konkrétní kousky, které by mohly doplnit skládačku:

Zaprvé, nikdy jsme nepředpokládali, že se člověk vyvinul z hominidů žijících dnes. Místo toho teorie považuje šimpanzy a lidi za příbuzné rody, potomky téže matky. Takže první spojení, které jsme potřebovali, byl hominid, který by byl náš společný předek, abychom dokázali, že oba rody mají společný původ. Tento spojovací článek byl nalezen v Evropě, pět let předtím, než Darwin zveřejnil svou práci. Takže už máme "řetěz" přechodných forem, u kterého nám chybí jen jeden článek.

Teorie vyžadovala vyhynulého hominida ve vrstvě časově mezi miocénním rodem Dryopithecus fontana a nejstarším známým lidským druhem, což byl mezi lety 1891 a 1961 Homo erectus. Nalezli jsme mnoho kandidátů, asi 50 vyhynulých druhů hominidů. K tomu navíc teorie požadovala, abychom nalezli něco "napůl cesty" mezi lidmi a hominidy z morfologického hlediska. To jsme také našli, už v roce 1974. Australopithecus afarensis byl plně bipední hominid, jehož ruce, nohy, pánev, lebka a další fyzické rysy byly přesně takové, jaké od nás kreacionisté požadovali. Přesto však dodnes tvrdí, že nic takového nebylo nikdy nalezeno.

Co je však horší, nenašli jsme jenom jednoho. V roce 1977, tři roky poté, co jsme nalezli ten kýžený chybějící článek v lidské evoluční linii, Harvardský paleontolog Stephen J. Gould ho považoval za "extrémní vzácnost", další jasně přechodnou formu ve fosilním záznamu do té doby a jeho komentář - vytržený z kontextu - je dodnes oblíbeným chybným citátem kreacionistů. Jenomže po více než třiceti letech od té doby nastal doslova paleontologický boom, díky kterému máme více přechodných druhů v mnoha dalších liniích, u kterých jsme ani nedoufali, že je nalezneme.

Současný problém evoluce je, že existuje příliš mnoho kandidátů na spojovací článek a kreacionistům vyvstává ten problém, že kdyby jejich tvrzení byla pravdivá, žádný z nich by neměl existovat. Ale oni přece existují a je jich mnoho! Bez ohledu na jejich námitky, prostředkující gradace v lidské evoluční linii jsou nyní tak jemné, že paleontologové se nemohou shodnout na tom, jestli jde o odlišné druhy nebo jen mírně modifikované varianty téhož druhu, takže spojovací články pro evoluci člověka fakticky už nepotřebujeme.

Kreacionisté však stále tvrdí, že jsme nikdy nenalezli nic, co by byla "napůl opice a napůl člověk". Tím že se upínají k absolutním požadavkům typu černá nebo bílá a odmítají připustit jakoukoliv jinou hodnotu než nula nebo 100%, házejí každý nález do jedné ze dvou kategorií, i když nejsou schopní přesně určit, do které z pomyslných dvou krabic daná věc skutečně patří.

Jejich požadavek "opočlověka" je stejně hloupý jako kdyby chtěli vidět savco-člověka, totiž napůl člověka a napůl obratlovce. A co takhle napůl jezevčík a napůl pes? To je to samé. Nebo by někdo mohl chtít vidět město na půli cesty mezi Los Angeles a Kalifornií. Protože problém s překlenutím mezery mezi lidmi a hominidy je ten, že mezi nimi žádná mezera není. Lidé JSOU hominidé - zcela určitě a s konečnou platností. Slovo hominid neoznačuje druh, ale kolektiv rodů a druhů, jehož jsme součástí. Toto není žádné arbitrární dělení, jaké kreacionisté tak rádi používají. Bylo stanoveno podrobnou analýzou provedenou křesťanskými vědci sto let před Darwinem a potvrzeno v současné době novými genetickými objevy. Navíc, je nemožné definovat všechny znaky typické pro každého známého člena z čeledi hominidů bez toho, aby náš rod do ní nebyl zahrnut. Nakonec, můžeme a také jsme dokázali, že lidé jsou hominidé v úplně stejném smyslu v jakém lvi jsou kočky, leguáni jsou plazy a velryby jsou kytovci. Takže kde je důkaz, že se lidé vyvinuli z opic? Co takhle fakt, že jsme pořád hominidé, i teď!

Původní video:

Autor: Lukáš Balabán | čtvrtek 18.9.2014 9:50 | karma článku: 16.61 | přečteno: 836x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.12 | Přečteno: 121 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.18 | Přečteno: 514 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 74 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1468

Zaměstnáním Okiňák, jinak youtuber, hudebník, občasný básník. Bývalý křesťan, nyní ateista, skeptik, levičák, v mnoha ohledech naivní snílek, takový ten typický pisálek, co vám tu bude vykládat planety, až budete rudí vzteky.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...