Lži kreacionismu 10: Fylogenetický "strom života" je fikce

Desátý díl z cyklu Základní lži kreacionismu od Arona Ra v českém překladu. Tentokráte o taxonomii a klasifikaci živých organismů.

KREACIONISTÉ SI ČASTO STĚŽUJÍ, že věda údajně tvrdí, že existuje pouze jeden univerzální předek veškerého života a že postupem času jsme se vyvinuli z bakterií. To však nejspíš nebude ten případ. Genomický výzkum a jeho objevy ve 21. století naznačují, že počátek evoluce přišel až nějakou dobu po vzniku života. U počátků největšího možného taxonomického dělení nacházíme známky toho, že rozvětvení (tak, jak ho nyní chápeme) ještě nebylo patrné (minimálně u žádné konkrétní linie) a místo toho probíhal nějaký druh horizontálního transferu genů, což nelze považovat za součást evolučního procesu.

Evoluce z podstaty své definice vyžaduje zděděné genetické frekvence, ale současně požadavek "původu s modifikací" umožňuje pouze jednu linii předků, spíše než více linií většinou nepříbuzných, které se nějakým způsobem smíchaly dohromady. Zatímco taxonomie stále ukazuje k jednomu společnému předkovi všech eukaryot, tento předek se zdá být jedním ze dvou nebo tří sourozenců, kteří zřejmě nepocházejí z žádného konvenčního rodiče. Takže v bodě, kde začíná vlastní evoluční fylogeneze, aby více-méně přebrala dominantní úlohu, eukaryotické organismy se objevují odděleně a jsou značně odlišné od prokaryotických.

"Darwinova představa rozvětveného stromu se nikde ve fosilním záznamu nevyskytuje, pokud ji tam nenapasujeme vlastní myslí."

“Špatně, pane! Špatně!"

Jediný způsob, jak objektivně roztřídit všechny formy života je podle jejich společných znaků, těch rysů, které má každý člen daného kolektivu a pouze podle těchto. Z tohoto důvodu se dané znaky staly diagnostickými a přímo určují jednotlivé skupiny. Připomeňme si také, že první člověk, který se pokusil roztřídit všechno živé byl přesvědčený křesťanský kreacionista (Carl Linné - pozn. překl.), který v tomto neměl jinou možnost, protože o evoluci nikdy neslyšel a ani ho nenapadlo uvažovat o společném původu všeho živého, takže ho jistě nenapadlo, obhajovat či propagovat jeden nebo druhý názor. Nicméně taxonomický systém, který vymyslel a který používáme dodnes, určuje, že všechno, co je živé, se dá rozdělit do dvou hlavních skupin, které se dále dělí na mnoho dalších celků se společnými znaky.

Přesnost dělení eukaryotických organismů je stále předmětem výzkumu, protože protisté (řasy a prvoci) jsou od sebe navzájem příliš rozdílní, než aby byli považováni za jednu skupinu. Není však sporu o tom, že lidé patří mezi eukaryoty, kvůli faktu, že každá naše buňka má jádro.

 Pozoruhodnou podskupinou eukaryot jsou Opisthokonta, jejichž pohlavní buňky mají jeden tlačný bičík. Jednou podskupinou této skupiny jsou Metazoa, známé také jako říše živočichů, mnohobuněčných opisthokont, které musí strávit jiné organismy něakou formou trávicího traktu, aby přežily. Biologická definice a vlastně i běžná slovníková definice popisuje člověka jako příslušníka říše živočichů. Kreacionisté kvílejí při pomyšlení, že patří mezi zvířata, ale pokud máte nějaké znalosti o tom, co to zvíře - živočich - vlastně je, pak víte, že jste jím také. Toto není záležitost názoru, je to fakt, který se dá doložit.

Taxonomie je založená jednak na fyziognomii organismu, jednak na způsobu rozmnožování a vývinu. Z tohoto důvodu je říše živočichů rozdělena na houby (Porifera - mořské houby), a všechno ostatní, co je pokročileji vyvinuté, včetně trojlistých (Bilateria). Tito živočichové jsou v určité době svého vývinu dvoustraně symetričtí. Jednou z podskupin Bilaterií jsou Coelomata, oboustranně symetričtí živočichové s vnitřní trávicí dutinou. Jednou z následných podskupin jsou druhoústí (Deuterostomia), u kterých počáteční vývin trávicího traktu začíná vznikem řitě a až poté vznikají ústa.

Je zvláštní, že právě tuto věc máme společnou s každou "vyšší" formou života. Pokud by všichni tito živočichové byli speciálně stvořeni, jeden by předpokládal, že se každý druh vyvine jiným způsobem a v jiné posloupnosti dějů. Třeba hlemýždi by se mohli vyvinout jako savci a ryby jako hlavonožci, něco, co by nepoukazovalo na společný původ prostřednictvím zděděných znaků genetických i morfologických. Místo toho má každý obratlovec červenou krev zatímco klepítkatci a měkkýši mají krev modrou, bez výjimky. Všechno co v přírodě vidíme, konsistentně poukazuje k tomu, co bychom očekávali u řetězce zděděných variací předávaných z generace na generaci, jako v tomto případě. Mořské hvězdice, ježovky, žaludovci, zkrátka každý organismus, který má hřbetní strunu, se vyvíjí v zárodku tak, že jako první vznikne řiť. Není to divné? Model společného původu tuto skutečnost samozřejmě vysvětluje, ale do dnešního dne jsem neslyšel žádného kritika evoluce, který by k tomu podal nějaké schopné vysvětlení, stejně jako k jakémukoliv jinému trendu v taxonomii.

Další vymezitelná podskupina zahrnuje strunatce (Chordata), což jsou druhoústí, kteří mají hřbetní strunu. Tato skupina obsahuje Craniata, což jsou strunatci se zřetelnou hlavovou částí a CNS uzavřeným v lebce. Podmnožinou této skupiny jsou obratlovci, jimž z lebky vybíhá páteř složená z obratlů. Další podskupinou jsou čelistnatci (Gnathostomata), kteří mají vše, co bylo popsáno výše, a k tomu čelisti, vzniklé přeměnou žeberního oblouku.

Připomínám, že sledujeme pouze jednu linii a s každým dalším krokem, který uděláme, za námi zůstávají další větve, stejně nebo i více rozmanité, jako ta, po které jdeme. Ale držme se našeho směru. Další dělení u čelistnatců je na ty jejichž kostra je chrupavčitá a ty, u kterých je kostěná. Odbočka ke kostěným nás vede k podskupině nozdratých (Sarcopterygii), kostěných obratlovců, kteří mají nohy a plíce. Jejich podskupinou jsou Stegocephalia, což jsou obratlovci, jejichž končetiny mají vyvinuté prsty. Tato skupina zahrnuje i podskupinu čtyřnožců (Tetrapoda), což jsou bezžábří živočichové s kostrami opatřenými čtyřmi končetinami. V této skupině jsou také Anthracosauria, což jsou pětiprstí post-akvatičtí "suchozemští" čtyřnožci. Nyní také začínáme pozorovat zřetelnější vývoj mozku.

Jedna z podskupin anthracosurií ukazuje malou odchylku, která patří k těm nejvzácnějším, ale také velmi důležitým, protože jde o rozdíl ve vývinu. Tyto odchylky jsou obvykle integrální a jen velmi těžko se mění. Normálně bychom u nich nečekali větší význam - pakliže se významně nezmění prostředí, jako tomu je v případě adaptace z vody na souš. Vývoj plodové membrány tento přechod umožnil a byl zděděn všemi savci, plazy a ptáky.

A máme tady další dělení, tentokrát podle počtu otvorů na určitých místech ve struktuře lebky. Na jedné straně máme Synapsida s jedním temporálním otvorem. Na druhé straně máme živočichy tradičně známé jako "plazy", počínaje Anapsida bez temporálního otvoru a Diapsida se dvěma temporálními otvory. Tato linie se dále dělí na Lepidosauria na jedné straně, která se dále dělí na plesiosaury a další, včetně ještěrů, kteří jsou také rozdělelni do mnoha různých podskupin, včetně hadů. Na druhé straně jsou Archosauria, kteří se dělí na krokodýlovité, fytosaury, pterosaury a dinosaury, kteří se dále dělí znovu a znovu, až nakonec dojdeme k podskupině, kterou známe jako ptáky.

 "Měli bychom očekávat, kmeny, třídy, řády, čeledě a dále až k rodům včetně, že se objevili plně vyvinutí bez přechodných forem."

“Moment, prosím! Obráceně. Díky.”

Všechny taxonomické úrovně jsou jasně definované, samozřejmě s mnoha dalšími podskupinami, u kterých se nečekalo, že budou nalezeny - dokonce tak mnoha, že původní konstrukce už není s to pojmout nové poznatky. Jenomže ne všechny organismy v těchto podskupinách jsou "plně" ve formách, které dnes známe, protože na každé úrovni je mnoho zřejmých přechodů. Jedním z mnoha příkladů je podskupina Synapsidů, známá jako Therapsida s kosterní stavbou podobnou savcům a zřejmým pokročilým vývojem mozku.

V této skupině jsou Cynodontia, therapsidi se špičatými zuby. Jde o skupinu, ve které mají původ savci, kteří jsou definováni jako endotermičtí, teplokrevní therapsidi s mléčnými žlázami. I ti, kteří nakonec o špičáky přišli, stále patří do této skupiny, protože některé druhy zvířat, která obvykle špičáky nemají, tyto zuby stále mají. To proto, že i když se něco narodí bez jednoho nebo více rysů určujících pro jeho rodiče, musí to být stále rozpoznáno jako součást dané skupiny.

Všichni savci, kteří dnes žijí, spadají do tří hlavních skupin, které jsou pouhým zlomkem větších forem savců, kteří dříve žili. V určitém ohledu nám například ptakopysk ukazuje, jaká byla dříve diverzita savců, které dnes nacházíme už jen ve fosilním záznamu.

Nejznámější formou moderních savců jsou Eutheria, které mají bradavky jako vačnatci, ale rodí se s placentou. Tato skupina obsahuje mnoho podskupin na mnoha úrovních, z nichž jedna obsahuje jak netopýry, tak i primáty.

Nezapomeňte, že můžeme objektivně potvrdit, že každý článek těchto skupin současně náleží do skupin nadřazených, které jsme zmiňovali a to samé platí pro každé další dělení i od tohoto bodu.

Tak například,

"Primáti" jsou kolektivně definováni jako bezžábří, RNA/DNA proteinobazické, metabolické, metazoické, nukleické, diploidní, oboustranně symetrické, endotermické, digestivní, trojlisté, opistokhonta, druhoústá coelomata se hřbetní strunou a 12ti kraniálními nervy napojenými na systém končetin ve zvětšené mozkové kůře s redukovaným čichovým centrem, uvnitř lebky s čelistmi se specializovanými zuby včetně špičáků a třenových zubů, s optickými drahami orientovanými vpřed, a jedním temporálním otvorem, s tetrapoidní konstrou s dominantními dolními končetinami, křížovou pánví, klíčními, zápěstními a kotníkovými kostmi; mají plíce, slzné kanálky, celotělové ochlupení, mléčné žlázy, palce v opozici, keratinizovanou pokožku, chitinové nehty na všech pěti prstech všech čtyř končetin a k tomu embryo, které se vyvíjí v plodové vodě, placentálním porodem a mají velmi sociální životní styl.

“A to je to, co je důležité. Ale víte, pokud někdo chce věřit tomu, že je potomkem primátů, tak klidně může. Nevím, jak daleko dozadu jsou ochotní zajít.”

My tomu nevěříme proto, že bychom prostě chtěli! A proč bychom taky měli chtít? Věříme tomu, protože to můžeme dokázat a vztahuje se to na každého, ať už tomu věří nebo ne. Neříkáme, že jste se vyvinuli z primátů, ale že jste primáti. Lidé jsou klasifikováni jako primáti od počátku 18. století, kdy křesťanský kreacionistický vědec definoval, co to je primát a pobídl tak ostatní vědce aby zjistili, proč se to vztahuje i na nás.

Všechno by vypadalo jinak, kdyby různé "druhy" života byly magicky vytvořeny nepříbuzné mezi sebou, pokud by ovšem bůh nechtěl, bychom uvěřili tomu, že se všechno vyvinulo evolucí. Protože fylogenetický strom života je jasně přítomný od A do Z každému objektivnímu pozorovateli, který porovnává anatomii různých skupin různých forem života. Může být objektivně potvrzen ve své celosti, i z hlediska genetiky. Ale je tady ještě něco víc, protože vývoj fyziologie a morfologie potvrzuje i biochemie, geologie a embryologie. Proč to tak je? A jak kreacionisté vysvětlují otázku, proč všechno živé lze zařadit do všech těch skupin a podskupin, na základě zděděných rysů? Na vysvětlení něčeho takového si ani netroufnou, protože to vysvětlit nedovedou, protože evoluce je v tomto případě jediným dostatečným vysvětlením a všechno zde objasňuje.  

Původní video: