Partnerské vztahy á la Tamagoči

16. 09. 2014 8:00:00
Možná si pamatujete na tu digitální hračku z Japonska. Tamagoči - krabička s displejem, na kterém máte zvířátko, o které se musíte starat. Dávat mu najíst, uklízet po něm, hrát si s ním... A když to děláte dobře, zvířátko je veselé a všechno je v pohodě. Když ho zanedbáváte, zvířátko chřadne, až nakonec zemře, a strojek se vypne navždy.

Není náhodou, že právě v Japonsku vymysleli, vyrobili a uvedli na trh něco takového. Ve všeobecném nedostatku místa, jaký v japonských velkoměstech panuje, je velký luxus mít psa, kočku nebo jiného domácího mazla.

Potřeba uspokojit touhu Japonců po mazlíčcích v posledních letech vedla k založení podniků, nad kterými nám z Evropy zůstává rozum stát. Například kočičí kavárny, kam přijdete, všude je spousta koček, které můžete krmit, hladit a obkládat se jimi. Nebo něco, co bych nazval "psí stáje". Podobně jako to mají naši jezdečtí spoluobčané v Česku s koňmi, kdy platí za ustájení a stravu, v psích stájích prostě máte psa, protože ho nemůžete mít doma. Platíte jim za nocleh a stravu pro psa, občas si ho vyzvednete a jdete se s ním projít. Já, který sdílím domácnost se čtyřmi psy, bych takovou službu občas ocenil, protože co si budeme namlouvat, čtyři psi jsou moc a bylo by fajn je občas dát z baráku, ať se o ně chvilku stará někdo jiný.

Obsah předchozího odstavce ovšem jenom potvrzuje, že Tamagoči bylo jednorázovou záležitostí a že mít psa, kočku, fretku nebo jakéhokoliv jiného zvířecího společníka je velký rozdíl, než když jenom mačkáte knoflíky a sledujete animované sekvence. Můj vztah se psy u nás doma se prostě nedá omezit na schéma stimul => reakce, ačkoliv je pravda, že toto schéma je základem naší komunikace. Samozřejmě, že skutečný pes reaguje na podněty tak, jak to už dávno experimentálně zjistil I. P. Pavlov. Naproti tomu, vzít psa do lesa, k vodě nebo na haldu mi přece jen přijde jako autentičtější zážitek, než s sebou brát krabičku s displejem a knoflíky - nehledě na to, že od konce 90. let těch různých krabiček s displeji, které každý "musí" mít, značně přibylo. Pro toho, komu se psi líbí, je radost je mít, dívat se na ně, starat se o ně a sdílet s nimi svůj čas. A pak, jak by někdo dokázal projektovat svoje představy do Tamagoči? Živí psi jsou na to přecejenom vhodnější, i když se snažím je brát takové, jací jsou a nepřisuzovat jim výplody své mysli. nicméně, lidé to prostě dělají, pořizují si své psy místo dětí, či zesnulých partnerů, přisuzují jim lidské vlastnosti a podobně. Myslím si, že všeho s mírou a pokud to někdo nepřehání, je to v pořádku, koneckonců, psi a kočky jsou naši společníci už mnoho tisíc let.

Horší je, když se takové věci odehrávají v partnerských vztazích mezi lidmi. Většina z vás asi zažila tu první lásku, která zpravidla končí v slzách v mnoha případech právě proto, že jste si ženu, či muže svého srdce prostě vysnili a přisoudili mu vlastnosti, které neměl a očekávali od něj něco, co nechtěl, nebo ani nemohl udělat. To je ovšem v pořádku, protože chybami se člověk učí a při hledání své lásky dochází k poučení, co že to vlastně láska je a jak to mezi lidmi chodí.

Úplně na palici je ovšem situace, kdy se partnerský vztah změní na svého druhu Tamagoči. Má přítelkyně mi tuhle vyprávěla, jak slyšela v tramvaji jednu dívku vykládat své kamarádce o vztahu se svým přítelem. "To víš, teď mu musím napsat, že ho mám ráda, to je potřeba každý den. V úterý spolu chodíme na squash, v pátek někam na pivo a pochopitelně je potřeba taky nějaká společná aktivita o víkendu, a samozřejmě aspoň jednou týdně nějaký ten sex, bez toho by to nešlo." Aby zvířátko bylo šťastné a nechřadlo a nesmutnilo. Vnitřní prožívání lásky tak nějak ustupuje a zůstává u vnějšího plnění jakési série úkolů, o kterých suše informujeme. Dneska musím vyprat prádlo, vynést koš, vyluxovat, dodělat výsledkovku, pomilovat se s přítelem, vyčůrat, pomodlit a spát. Udržujeme v chodu stroj zvaný partnerský vztah.

Pochopitelně, nehodlám tady nějak pohrdat obecnými lidskými potřebami, které každý z nás má, ale ta rutinnost... všecko nalajnováno podle nějakého plánu, periodicky se opakující děje... Co takhle trocha nějaké spontánnosti? Nějaký neobvyklý nápad, neobyčejný zážitek? Vždyť to je přece ten důvod, proč se lidé dopouštějí partnerské nevěry - ve snaze zažít něco nového, svěžího, něco co je vytrhne z jejich každodennosti, protože už mají pokrk toho, že jejich milovaní s nimi zacházejí jako s Tamagoči.

A jak je to u vás? Pozorovali jste ve svém okolí či na sobě syndrom Tamagoči? Hoď te to do komentů :-)

Autor: Lukáš Balabán | úterý 16.9.2014 8:00 | karma článku: 9.15 | přečteno: 648x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Sport

Petr Těthal

Pavel Kousal – skrytý „poklad“, zatím jen v ELH?

Sparta letos naplňuje očekávání a její hráči taktéž. Mě asi nejvíc překvapil Pavel Kousal. A to svojí komplexností a vlivem na hru.

27.3.2024 v 14:37 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Petr Těthal

MS v ledním hokeji divize IIIA

V Kyrgyzstánu se konalo MS jedné z nižších divizí (divize IIIA), pojďme se na tento turnaj podívat malinko blíž.

19.3.2024 v 14:44 | Karma článku: 7.04 | Přečteno: 199 | Diskuse

Petr Mašín

Iron Dad – První nádech svobody

První kapitola mé cesty na dlouhý triatlonový závod, Iron Man. O mém bezstarostném dětství a prvním horském kole, díky kterému jsem pochopil, že v životě budu chtít dál a výš.

16.3.2024 v 15:29 | Karma článku: 10.38 | Přečteno: 136 | Diskuse

Milan Macho

Fotbalové nůžky se rozevírají

Budíček! Probuďme se ze snu, že se úroveň české fotbalové ligy nějak výrazně zvedla. Fakta z Evropské ligy: Liverpool – Sparta 11:2, AC Milán – Slavia 7:3. Smutný rezultát měření sil zástupců české ligy s anglickými a italskými.

15.3.2024 v 19:22 | Karma článku: 14.22 | Přečteno: 330 | Diskuse

Petr Těthal

Play-off, baráž, systém prolínání soutěží… Co je nejvíce fér?

V ELH započaly vyřazovací boje. A jako každý rok zároveň s nimi začala debata o tom, kolik týmů by mělo postoupit do play-off a samozřejmě se stočí i řeč na baráž. 100 lidí = 100 názorů. Tady je ten můj.

15.3.2024 v 13:35 | Karma článku: 5.13 | Přečteno: 148 | Diskuse
Počet článků 74 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1468

Zaměstnáním Okiňák, jinak youtuber, hudebník, občasný básník. Bývalý křesťan, nyní ateista, skeptik, levičák, v mnoha ohledech naivní snílek, takový ten typický pisálek, co vám tu bude vykládat planety, až budete rudí vzteky.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...