Vy nám po dvou tisících letech podáváte svou vlastní verzi Ježíšova života: "byl to náboženský blouznivec co žvanil blbosti". Tuto svou definici samozřejmě předkládáte jako pravdu. Stejně jako to, že Ježíš se podle Vás "neustálým převypravováním postupně změní v kosmického spasitele celého lidstva".

Vy to píšete stylem, jako kdybyste u toho byl. Jenže nebyl. Evangelia vznikla v době, kdy většina Ježíšových současníků ještě žila. Jak dlouho trvalo to Vaše "neustálé převypravování"? Rozhodně mnohem kratší dobu, než u jakéhokoli jiného starověkého díla světa.

Souhlasím s Vámi, že "lidé chtějí věřit tomu, co se jim líbí". V tom ale Vy rozhodně nejste žádná výjimka. Nevěřit v Boha je mnohem pohodlnější, než v něj věřit. Nový zákon představuje velmi náročnou koncepci morálky. Značně náročnou. Věřit Bibli tedy rozhodně neznamená jít cestou pohodlnosti.

Naplněný lidský život není závislý na tom, zda známe princip gravitace, ale zda milujeme a jsme milováni. To platí vždy a všude. Milujeme i lidi, kteří dávno zemřeli a stesk nám zkracuje život. Je to "vada evoluce" nebo důležitá součást smyslu života?

Možná byste si měl sám sobě odpovědět na otázku, proč je pro Vás tak důležité psát o tom, že Bůh není.