Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O českém "něcařství"

16. 06. 2014 9:19:22
„Nevěřím v boha, ale věřím, že existuje něco vyššího.“ Tak by se zhruba dal definovat základní kámen českých něcařů. Tomáš Halík používá pojem „něcisté“, ale to se až příliš podobá slovu „nacisté“, takže raději budu v tomto článku hovořit o něcařích a něcařství. To „něco vyššího“ se ovšem ani náhodou nepřekrývá s pojmem „bůh“, ukažme si to na pár příkladech.

Teistický bůh je zpravidla definován jako bytost. „Něco vyššího“ nemusí být bytost.

Teistický bůh disponuje absolutními vlastnostmi, jako je vševědoucnost a všemohoucnost. U „něčeho“ tyto vlastnosti nemusejí být.

Teistický bůh je tvůrce světa, kosmu, prvotní příčina bytí. „Něco“ může být prvotní příčinou, ale kdo říkal, že bytí nějakou příčinu musí mít?

Teistický bůh může činit zázraky, katastrofy a kataklyzmata. „Něco“ může způsobovat věci mezi nebem a zemí, ovšem záleží na tom, co považujeme za zázrak.

Ježíš byl jeho synem. Může „něco“ mít syna? No, může a nemusí, ale pro něcaře je Ježíš spíš jedním z duchovních učitelů, podobně jako třeba Buddha, Lao-c a další.

Teistickému bohu je třeba vzdávat díky, uctívat jej a řídit se jeho přikázáními. U „něčeho“ tohle všechno vůbec není třeba.

České „něco“ je mnohem širší pojem, který boha přesahuje. Je nespecifikovatelný, dokonale neurčitý. V tohle „něco“ nemám problém věřit ani já, protože „něco vyššího“ není teistický bůh. Toto „něco“ mi neříká, že jsem ze své podstaty hříšný a špatný, nezakazuje mi být tím, kým jsem a nemám povinnost to uctívat. Není popisováno posvátnými texty, nenárokuje si vlastnictví absolutní pravdy, neobsahuje koncept hříchu a nezbavuje to člověka odpovědnosti za své chování a jednání.

Současně toto něco zůstává potenciálně odhalitelné. Abych volně parafrázoval jednoho z amerických „youtube atheists“ Arona Ra, pokud má kosmos nějaký vyšší smysl, prvotní příčinu nebo nějaký cíl, pak ho možná jednou nalezneme a poznáme. A pokud ano, bude to určitě něco mnohem zajímavějšího a úžasnějšího než teistický bůh. Ovšem, musíme také počítat s tím, že nic takového nikdy nenalezneme. „Něco“ totiž může a nemusí být.

Být něcařem znamená být de facto ateistou, protože něcaři nevěří v boha. Bůh není „něco“. Bůh je příliš specifický, než aby v něj něcař věřil. Ateismus není nic jiného než negativní odpověď na otázku: „Věříš v boha?“ ateista na ni odpovídá: „Nevěřím.“ Něcař odpovídá: „V boha nevěřím, ale v „něco vyššího“. Proto i ateista může klidně být takovým něcařem. A současně něcař může být klidně agnostikem či ateistou, který si ovšem ponechává prostor pro to, co ještě nebylo poznáno, co může změnit jeho názor. Něcař může být také skeptikem a podrobovat rozumovému zkoumání a vysvětlování různá tvrzení a jevy, které do jeho prostoru pro nepoznané nějakým způsobem vstupují.

Je tedy logické, že po všech těch historických zkušenostech s náboženstvími – ať už těch s bohy, i těch bez bohů – si český člověk chce uchovat nadhled, být nad věcí, mít volné ruce a otevřenou mysl. To je věc, kterou na něcařství vnímám jako pozitivní a nemám problém být také takovým něcařem.

Být něcařem znamená nestrkat hlavu do obojku, který nastavují různé skupiny, které tvrdí, že vlastní nějaké univerzální pravdy. Něcařství je volným prostorem, promenádou, po které se člověk může procházet a prohlížet si různé věci a jevy, mluvit s různými lidmi a posuzovat, s čím kdo z nich přichází. Něcařství skýtá svobodu, prostor pro vlastní myšlenky, vlastní úsudek a vlastní rozhodování. A proto není třeba se za něj hanbit nebo ho brát jako nepatřičné, právě naopak, je to pohled na svět, který člověku umožňuje normálně žít, zatímco si teističtí věřící jinde po světě ve jménu svých bohů a bůžků navzájem lámou krky.

Autor: Lukáš Balabán | pondělí 16.6.2014 9:19 | karma článku: 21.20 | přečteno: 1441x


Další články blogera

Lukáš Balabán

Nezasloužený Hilton pro imigranty

Tak mi zase ve facebookovém feedu přistálo video, které je buď zlovolné, nebo až k pláči blbé. Sází totiž na lety ověřenou, starou dobrou lidskou závist.

24.6.2018 v 23:14 | Karma článku: 14.03 | Přečteno: 1827 | Diskuse

Lukáš Balabán

Jan Krýzl se vrací

Jenom telegraficky: Slusni lide stop. Brno stop. Vylezli na podium, stop. kontroverzni hra, stop. Urazene nabozenske citeni stop.

28.5.2018 v 22:43 | Karma článku: 12.21 | Přečteno: 466 | Diskuse

Lukáš Balabán

Jan Hus očima nevěřícího

Ano, je to s křížkem po funuse. Zamyšlení nad Janem Husem a jeho významem pro ateistu, či prostě jen člověka nábožensky lhostejného.

19.7.2017 v 22:36 | Karma článku: 26.80 | Přečteno: 1341 | Diskuse

Lukáš Balabán

Saúdská nedotknutelnost

K posledním tahanicím ohledně Konvičkovy demonstrace před Saaudskoarabskou ambasádou. Ve smyslu "Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu hájit vaše právo to říkat."

16.9.2016 v 13:14 | Karma článku: 46.77 | Přečteno: 9950 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Marek Trizuljak

Za socializmu prý bylo skvěle, protože ''babička sušila švestky''

Tak raději příběh o babičce, která švestky nesušila. Vařila povidla. Vychovala kupu dětí, celý život tvrdě pracovala, a přesto měla za šokyálizmu důchod hluboko pod minimem, protože byla vdova po tzv. "kulakovi".

26.9.2018 v 15:44 | Karma článku: 8.82 | Přečteno: 109 | Diskuse

Jaroslav Čejka

Trocha ironie nikoho nezabije aneb Satirikovo předvolební bilancování

Už téměř rok píšu do slovenského internetového časopisu Nové slovo články, které většinou končí nějakou tou aktuální rýmovačkou. Dnes jsou aktuální volby – komunální a senátní. A tak jsem si jich dovolil pár oprášit a předělat.

26.9.2018 v 14:55 | Karma článku: 7.85 | Přečteno: 121 |

Jita Splítková

Evropa – území obchodujících států.

Jako jednotlivci mi mohou být některé státy sympatické a jiné se mi mohou až hnusit. Na státní úrovni by neměly být absolutně žádné emoce, o tom psal už George Washington.

26.9.2018 v 14:31 | Karma článku: 10.37 | Přečteno: 145 |

Karel Ryšán

Neblogujte, nediskutujte, jednejte

Právě jsem si přečetl, jak se hospodští rozčilují, že důchodci chodí pro obědy do školních jídelen. Moc jsem se nepobavil.

26.9.2018 v 14:13 | Karma článku: 18.39 | Přečteno: 424 | Diskuse

Jana Slaninová

Kreativní využití volební plachty do komunálu

Jó, volby. A zase by všichni chtěli můj hlas. Protože mi slibují samé pěkné věci. Co na tom, že nic z toho, pro sebe nepotřebuji. Ale volební plachta velikosti turistické mapy mě dostala. Huuustý! Tolik políček a pišišvorů!

26.9.2018 v 13:50 | Karma článku: 14.40 | Přečteno: 305 | Diskuse
Počet článků 74 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1409

Zaměstnáním Okiňák, jinak youtuber, hudebník, občasný básník. Bývalý křesťan, nyní ateista, skeptik, levičák, v mnoha ohledech naivní snílek, takový ten typický pisálek, co vám tu bude vykládat planety, až budete rudí vzteky.





Najdete na iDNES.cz