Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ježíš nikdy neexistoval I.

26. 04. 2015 20:32:01
První část v sérii článků týkajících se problému existence Ježíše jakožto historické osoby. Název série je provokativní záměrně. Jako celkové shrnutí situace, jaká nyní panuje mezi historicisty a myticisty informoval poměrně výstižně Kenneth Humphreys. Jeho myšlenky jsem vzal, předžvýkal, přeložil a doplnil poznámky, a zde je:


V současné době si zpět na výsluní razí cestu myšlenka, že Ježíš nikdy neexistoval, která byla ve 20. století prostě ignorována, a to jak náboženskými představiteli, tak i odborníky v oblasti biblistiky. Přední zastánci ortodoxního výkladu Bible, už se přiměli k tomu aby na ni reagovali, opakujíce přitom mantru: “Ale Ježíš přece samozřejmě existoval!”
Nicméně, zastánci historického Ježíše mají v současném světě, kde je přítomen internet, oproti svým předchůdcům značně odlišnou pozici. Narůstají počty badatelů všeho druhu, kteří se ptají na důkazy pro historického Ježíše. A odpovědi, které dostávají, jim nestačí. Tradičním akademikům v této oblasti se to ani trochu nelíbí.

Když z evangelijního příběhu vypustíme nadpřirozené prvky, co nám vlastně zbude po člověku zvaném Ježíš několik dekád po jeho smrti? A proč by na něj měl vůbec někdo pamatovat, když už se v zapomnění dávno ztratil bezpočet jiných Ježíšů? Proponenti historického Ježíše arumentují tím, že šlo o jednoho člověka, kolem kterého se celá ta úžasná legenda utvořila. Je však reálně žijící osoba skutečně nutná k tomu, aby mechanismsus všech těch fantazií fungoval? Je skutečně tak obtížné si představit, že helenizovaní Židé poté, co byl jejich chrám a s ním i jejich náboženství zcela zničeno, ve snaze najít nové východisko, postupně vytvořili přesně ten druh náboženského synkrestismu člověka a boha, který v sobě spojuje židovské prvky historického determinismu, a s ním i očekávaného Mesiáše, s prvky polyteismu?

Ve 21. první století myšlenka neexistence historického Ježíše prošla vývojem a z prvotní obsese několika pomatenců, kteří mohli být s opovržením ignorováni, se postupně stala intelektuální bitva o pravdu charakterizovaná hrubým jazykem, stejně jako rychlostí vývoje argumentů a kontraargumentů. Výsledkem je právě probíhající změna paradigmatu. Takže, co se to v předchozích desetiletích vlastně stalo?

Po celé 20. století historicisté (zastánci historického Ježíše) měli rozhodující pozici na univerzitách a v hlavních nakladatelstvích. Přesto se jim nepodařilo najít nové důkazy pro Ježíše z Nazareta. Místo toho jsme byli svědky dvou důležitých procesů.

Tím prvním byl vzestup křesťanské pravice ve Spojených státech a současně s ním i dobře financovaná publikační činnost fundamentalistických biblistů a badatelů v oblasti Nového zákona. Následkem toho byla otrávena pomyslná studnice, ze které čerpali i sekulární bibličtí odborníci. Tito historicisté (např. Lee Strobel, William Lane Craig a další), do značné míry odmítají Ježíšovo božství, nicméně ve svých pracech recyklují sofistiku fundamentalistů, pouze zbavenou nadpřirozených prvků. Ve skutečnosti se mnoho z nich uchyluje k apelu na emoce s cílem zachovat církev takovou, jak ji znají, a Ježíše takového, jakého milují.

Druhým zásadním procesem byl rychlý rozvoj informační technologie. Všudypřítomnost internetu a možnost publikování v tomto prostředí nám umožnila vstoupit do nové éry a informace, ke kterým měl dříve přístup jen akademický kartel, se začaly šířit dále. Myticisté (zastánci Ježíše jakožto mýtické, nikoliv historické bytosti) jsou poprvé v historii schopní přímo oslovit světovou veřejnost. Stále více lidí naslouchá jejich hlasu.

V této nové globalizované debatě jsou akademikové ze staré školy zděšeni a rozhněváni, protože tato nová realita představuje hrozbu pro jejich pohodová náboženská studia a pro monopol, který jim zajištovaly jejich univerzitní archivy a knihovny, odborná pracoviště, akademické tituly a drahé odborné publikace.

Ztěžka a většinou marně se pokoušejí odmítnout mýtickou teorii o Ježíši jako celek autoritativními prohlášeními ve vší popmpéznosti, kdy jsou myticisté označováni za klauny a idioty. Nicméně, arogance a pompéznost vám přátele a následovníky přivedou jen málokdy. A přitom tady stále zůstávají palčivé otázky:

Čím byl Ježíš pozoruhodný, pokud kolem sebe neshromáždil zástupy z celé oblasti, kde působil?

Proč by na něj někdo pamatoval po několika dekádách, pokud nevykonal žádné zázraky, nekřísil mrtvé a nebyl vzkříšen?

Čím to je, že všechny mimo-evangelijní zdroje, které mají podpořit historicitu Ježíše, jsou pouze hypotetické - ústní tradice, aramejské zdroje, dokument Q atd.?

Kdo přesně byli autoři kanonických evangelií? Není to podivné, že o těchto pravdomluvných zapisovatelích historických událostí není známo, ani kde a kdy žili? A když už jsme u toho, kde je přesvědčivý důkaz o tom, že autoři novozákonních spisů všichni referují ke stejné osobě? Pokud historický Ježíš nějakým způsobem ovlivnil dějiny, jak si můžeme být tak jisti, že pouze jedna taková osoba měla takto mlhavý vliv na formování příběhu? A vůbec, byly historické osoby potřeba k vytvoření příběhů o mýtických postavách jako např. velekněz Melchizedech, archanděl Michael, syn člověka Henoch, kmenový vůdce Mojžíš, dobyvatel Jozue, či zazraky konající prorok Eliáš?

Při takovém množství možných předloh ve Starém zákoně je nasnadě otázka, co přesně ještě tvůrci příběhu o Ježíšovi mohli potřebovat od reálného mrtvého člověka předtím, než se pustili do práce? Noví apologeti křesťanství jsou na tom nejhůře právě v těch bodech, kde ti staří argumentovali pomocí zázraků a nadpřirozena.

Bart Ehrman, odborník na Nový zákon z University of North Carolina at Chapel Hill, podle tradičních měřítek nebezpečný radikál, se vyhýbá vyvození logických závěrů ze své vlastní práce a stal se tak jakýmsi novodobým Martinem Lutherem této internetové reformace. Původní reformátor Martin Luther byl dobrým katolíkem, který se, podobně jako Ehrman, chtěl jen vrátit k původnímu biblickému textu. Jenomže nastartoval něco, co se nedalo zastavit, a vynález knihtisku pak vykonal své. Při mnohem dalekosáhlejších možnostech internetu se dá očekávat, že tvrzení myticistů o neexistenci historického Ježíše se za pár let stane obecně přijímaným a zřejmým faktem.

Toto je Cesta nevěřícího, cesta ateisty.
Jsem také na youtube a na facebooku.

Původní video:


Autor: Lukáš Balabán | neděle 26.4.2015 20:32 | karma článku: 19.94 | přečteno: 1951x


Další články blogera

Lukáš Balabán

Jan Hus očima nevěřícího

Ano, je to s křížkem po funuse. Zamyšlení nad Janem Husem a jeho významem pro ateistu, či prostě jen člověka nábožensky lhostejného.

19.7.2017 v 22:36 | Karma článku: 26.67 | Přečteno: 1278 | Diskuse

Lukáš Balabán

Saúdská nedotknutelnost

K posledním tahanicím ohledně Konvičkovy demonstrace před Saaudskoarabskou ambasádou. Ve smyslu "Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu hájit vaše právo to říkat."

16.9.2016 v 13:14 | Karma článku: 46.76 | Přečteno: 9905 | Diskuse

Lukáš Balabán

Koncert pro Matku Terezu

Recenze nedávného koncertu Lucie Sulovské s názvem Kopnout si do Matky Terezy, souladného s katolickou rétorikou, ovšem ingorujícího některé zásadní otázky v celé věci.

12.9.2016 v 14:55 | Karma článku: 28.31 | Přečteno: 1297 | Diskuse

Lukáš Balabán

Jak jsem prohrál

Dnes bych se chtěl zamyslet nad internetovými diskusemi, spory a hádkami. V jedné z nich jsem včera prohrál na celé čáře.

14.4.2016 v 17:11 | Karma článku: 19.19 | Přečteno: 1240 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Oto Krága

Jak na frázová slovesa s kartičkami pro procvičování

V předchozím článku jsem psal o slovní zásobě, používání slovníků. V tomto článku píši o frázových slovesech a na odkazu pod článkem si můžete díky "flashcards" frázová slovesa vyzkoušet.

20.5.2018 v 17:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 17 | Diskuse

Olga Pavlíková

Proč Japonci vymírají?

Prý se přes 40% mladých Japonek a Japonců hlásí k panictví a nic s tím nehodlají dělat, prý mají pro zábavu dost náhradních hraček.

20.5.2018 v 11:42 | Karma článku: 15.82 | Přečteno: 491 | Diskuse

Helena Vlachová

Tady nejde o žádnou službu občanům

Jestli je ještě někdo mezi námi, kdo věří současné politické garnituře, zaslouží si takový jedinec velké politování.

20.5.2018 v 8:01 | Karma článku: 25.74 | Přečteno: 1024 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Súdruh Marx, čo si predstavujete pod takým slovom „kapitál“ ?

Já to samosebou kdysi věděl, neb jsem z marxismu-leninismu měl jedničku. Nežť po třiceti letech se mi ta „věda“ smrskla na poznatek, že Kapitál je čtivo, jež unaveného čtenáře v ložnici do dvou minut spolehlivě dovede k chrápání.

20.5.2018 v 7:35 | Karma článku: 23.99 | Přečteno: 477 | Diskuse

Libuse Palkova

Jedl Ježíš při Poslední večeři morče?

Možná to zní rouhačsky, a kdybych to neviděla na vlastní oči, taky bych tomu nevěřila. Ale kdo navštívil Cuzco, kdysi hlavní město mocné Incké říše, než tam přišli Evropané, pokud se díval pozorně jako já, nemohlo mu to uniknout.

19.5.2018 v 18:00 | Karma článku: 13.07 | Přečteno: 689 | Diskuse
Počet článků 72 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1406

Zaměstnáním Okiňák, jinak youtuber, hudebník, občasný básník. Bývalý křesťan, nyní ateista, skeptik, levičák, v mnoha ohledech naivní snílek, takový ten typický pisálek, co vám tu bude vykládat planety, až budete rudí vzteky.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.