Deset vředů na tváři ateismu

Buďme spravedliví. Celou dobu tady ryju do křesťanství potažmo náboženství obecně a i když jsem to nikde neuvedl, jistě se najdou čtenáři, kteří nabyli dojmu, že považuji ateismus za apriori dobrý a že ateista = lepší než věřící.

Jenomže to tak není. Člověk není lepší nebo horší proto, že v něco věří nebo naopak nevěří. Lidí, kteří jsou zodpovědní za mnoho zlých a škodlivých věcí a přitom byli ateisty, je v dějinách celá řada.
Ale rád bych uvedl jednu důležitou věc. Když se bavím s křesťany a dojde na tzv. "počítání mrtvol" kdy křesťané vyjmenovávají kolik lidí ateisté zabili apod. A já teda zmíním např. římského katolíka Adolfa Hitlera, případně jiné věřící zločince, tak řeknou, že tihle lidé nebyli křesťany. Jinými slovy, věřící člověk hlásící se ke křesťanství přestává pro ostatní být křesťanem, jakmile se dopustí něčeho hodně nemorálního. Takže, i když ve svém srdci má Ježíše Krista a doufá ve Spasení a věří ve vyšší dobro a svých činů a jejich souladnost s Božím zákonem, stejně křesťanem není. Není to srandovní?
 Takže všichni ti papežové a církevní hodnostáři, co měli souložnice a levobočky najednou nejsou "skuteční křesťané". Conquistadoři, co vyrajbovali americké indiánské kultury najednou nejsou skuteční křesťané. Inkvizitoři, co posílali na smrt nevinné lidi najednou nejsou skuteční křesťané. Papežové a biskupové, kteří vedli války a křížové výpravy najednou nejsou skuteční křesťané. Ten chlápek co byl včera na mši a pak se ukázalo že před lety znásilnil dceru svého souseda, také není skutečný křesťan. Ty báby co v kostele sedí v první lavici jak šprtky a okamžitě po bohoslužbách začnou mezi sebou klevetit, šířit pomluvy a házet špínu na ostatní své souvěrce jakmile se ocitnou za dveřmi kostela, patrně také nejsou skutečné křesťanky. Nakonec teda... kdo nám vlastně v partě "skutečných křesťanů" zbyde? Nejspíš nikdo.
Já jakožto ateista takhle jednat nehodlám. Na rovinu říkám ANO je mnoho lidí, kteří byli ateisty a byli "skutečnými ateisty" a byli to lidé nemorální, kteří se dopustili mnoha zlých věcí. To, že je někdo nevěřící, z něj automaticky lepšího člověka nedělá STEJNĚ jako z jej lepším neudělá náboženská víra. Pojďme si tedy ukázat pár příkladů nevěřících osobností, které by pro žádného člověka neměly být hodné následování. 

10. Alfred Kinsey
- byl americký biolog a profesor entomologie a zoologie, který se zasloužil o vědecký průlom na poli lidské sexuality. Nepochybně svou prací přispěl k posunu společenských hodnot, nicméně při své práci neváhal popustit otěže svého sadismu a zvrhlosti, dokonce zneužíval děti. Velká část jeho výzkumu byl navíc podvod.

9. Napoleon Bonaparte
Mnoho odborníků se shoduje na tom, že Napoleon Bonaparte, který se velmi angažoval v antiklerikální Francouzské revoluci, byl ateista. Tvrdil, že "všechna náboženství byla vytvořena lidmi". Bezpochyby patří k nejlepším vojevůdcům a dobyl velkou část Evropy. Zosnoval státní převrat a prohlásil se za císaře Francouzů. Podařilo se mu sice ukončit období chaosu v revolucí zmítané Francii, ale mnohými byl považován za tyrana a krutovládce. Ignoroval mezinárodní dohody a usiloval o to stát se vládcem celé Evropy. Jeho armády drancovaly a plenily rozsáhlá území. Po 17ti letech své vlády po sobě zanechal Francii v ekonomickém úpadku, bez velké části území a šest milionů mrtvých Evropanů.  

8. Than Shwe

- je sedmasedmdesátiletý diktátor v Barmě, vůdce vojenského režimu. Za jeho vlády v Barmě vznikla jedna z nejizolovanějších společností na světě. Neexistuje zde svobodný tisk a opoziční novináři jsou vězněni. Ang Su-Ťij, vůdkyně hlavní opoziční strany, má nařízeno domácí vězení. V Barmě se nalézá nejvíce dětských vojáků na světě a na stavebních projektech je běžná otrocká práce. Than Shwe není veřejně příliš výrazným diktátorem, ale údajně vede poživačný život, zatímco běžní Barmánci trpí extrémní chudobou a častými živelnými pohromami. Poté, co se Barmou přehnal hurikán Nargis, zamítl vstoupit do země zahraničním humanitárním organizacím.

7. Kim Čong-Il

Člověk, který se stal pro svůj národ bohem. De facto vůdce Severní Korey (protože Velkým vůdcem a Věčným prezidentem je, ač dávno mrtev, stále Kim Ir-sen) je zodpovědný za smrt čtyř milionů svých spoluobčanů při velkém hladomoru v 90. letech minulého století. Se svým otcem stojí ve středu bizarního kultu osobnosti a Severní Korea je tak paradoxně jedním z nejvíce náboženských států světa. Jeho život státní propaganda opředla mnoha apokryfními příběhy. "Když se narodil, na nebi se křižovaly blesky a ledovec v jezeře na hoře Pektu se rozlomil a z něj se vynořila dvojitá duha." Stát, kterému nyní vládne jeho syn, se bez nadsázky dá označit za největší koncentrační tábor na světě a na jeho současné podobě má nepochybné zásluhy.

6. Jeffrey Dahmer

- je nechvalně proslulý masový vrah a ateista. V současnosti si odpykává trest odnětí svobody na 900 let. Údajně prohlásil: "Pokud člověk nevěří, že existuje Bůh, kterému by se zodpovídal ze svých činů, jaký je potom smysl chovat se společensky přijatelně?" Brutálně zabil 17 mužů a chlapců, rozčtvrcoval je a skladoval jejich ostatky, se kterými praktikoval kanibalismus a nekrofilii. V roce 1991 byl zadržen policií poté, co se jedné z dalších jeho zamýšlených obětí podařilo utéct. Přestože se před soudem odvolával na nepříčetnost, byl shledán duševně zdravým a trestně odpovědným. Později nad svými činy vyjádřil lítost. 

5. Jim Jones

- přivedl mnoho lidí k ateismu prostřednictvím organizace Chrám Lidu (People's Temple), která působila především v Kalifornii. Tvrdil, že "vzal církev a použil ji, aby přivedl lidi k ateismu." V roce 1978 spáchalo 909 lidí na jeho příkaz "revoluční sebevraždu" v osadě Jonestown v jihoamerické Guyaně, kam předtím hromadně přesídlili. Stalo se tak krátce po příjezdu americké delegace, o které Jones tvrdil, že byla součástí spiknutí proti Chrámu Lidu. Muži, ženy a děti si vzali kyanid a byli do pěti minut mrtví. Uniklo jich pouze několik. Tato událost byla největším hromadným civilním úmrtím Američanů, které nezpůsobila přírodní katastrofa, až do 11. září 2001. Jim Jones je považován za zločince jak náboženského, tak i ateistického. Důvodem je, že většina lidí jej považovala za vůdce křesťanské sekty. Náboženství však byla pouze jeho strategie, jak k sobě přitáhnout lidi, kteří by se mu jinak vyhnuli.

4. Benito Mussolini

- je známý svými válečnými zločiny jakožto fašistický diktátor za 2. světové války. Jako mladý otevřeně deklaroval svůj ateismus a na počátku své politické kariéry byl otevřeně antiklerikální. Byl vůdcem Národní fašistické strany, stal se předsedou italské vlády v r. 1922 a následně diktátorem, který potlačoval svobodu projevu. Podpořil Hitlera při anšlusu Rakouska. V r. 1935 Italská armáda napadla Etiopii za použití bojových plynů, bombardovala nemocnice Červeného kříže a zajatecké tábory ve snaze pozabíjet co nejvíce "podřadných" lidí. Běžným jevem také byla poprava zajatců bez soudu a střílení šamanů. Italští vojáci také vypalovali vesnice, brali rukojmí a veřejně je popravovali ve snaze zničit slovanské obyvatelstvo Jugoslávie. Později se Mussolini snažil spojit fašismus s katolicismem, aby si udržel podporu veřejnosti, nicméně až do smrti zůstal ateistou. Krom toho byl také agresivním antisemitou.

3. Mao Ce-tung

- byl předsedou Komunistické strany Číny, kterou dovedl k vítězství v občanské válce a ustavení Čínské lidové republiky. Jeho ambicí bylo vybudovat silnou Čínu, ale jeho politická opatření v tomto ohledu do jednoho selhala. Je zodpovědný za smrt 20 až 67mi milionů Číňanů (odhady se různí). Za jeho šílené vlády se starobylý kulturní národ ocitl na pokraji anarchie, hospodářství a průmyslová výroba se zhroutily. Jeho "politika Velkého skoku" způsobila rozsáhlý hladomor. Nicméně, nejvíce Mao Ce-tung proslul svou "Kulturní revolucí" která měla za následek nerozsáhlejší období kulturního vandalismu, jaký svět dosud nepoznal. Starobylé památky a historické lokality, artfakty a dokumenty, tradiční oděv a další byly spojováno s tzv. "starým myšlením" a byly cíleně ničeno. Rudé gardy ničily politickou a vzdělanostní stabilitu, ničily lidské životy. V soukromí Mao vedl zvrhlý život v luxusu a mstil se všem, zejména intelektuálům a odborníkům, kteří ho v jeho počátcích kritizovali. Perzekuci neušli ani lidé s vazbami na Čínskou národní stranu Kuomintang, stejně jako kdokoliv kdo pro Maa jen zdánlivě představoval hrozbu. V koncentračních táborech Maova režimu zahynulo 5 milionů lidí a dalších 36 milionů bylo pronásledováno, mučeno a fyzicky likvidováno. 

2. Pol Pot 
Khmerská přezdívka znamená "První soudruh", vlastním ménem Saloth Sar, byl vůdce Rudých Khmérů a předsedou vlády v Kambodži v letech 1976-79 a faktickým vůdcem od poloviny roku 1975. Bhěhem své vlády nastolil extrémní verzi agrárního komunismu, kdy byli všichni obyvatelé měst přesťehováni na venkov, aby pracovali v zemědělských družstvech a stavebních projektech. Kombinace otrocké práce, podvýživy a nedostatečné zdravotní péče způsobily smrt přibližně dvou milionů Kambodžanů. Pol Potův režim proslul také cíleným vyhledáváním a vražděním všech intelektuálů a vzdělaných lidí, kteří byli autmaticky považováni za třídní nepřátele. Rudí Khmerové páchali masové popravy na místech zvaných Vražedná pole a popravení zde byli pohřbíváni v masových hrobech. Aby ušetřili munici, používaly se "alternativní nástroje": kladiva, sekery, rýče či naostřené bambusové tyče. Pol Potův pokus "očistit" zemi měl za následek 1,7 - 2,5 milionů mrtvých. Pol Pot nenáviděl každého, kdo i jen navenek jevil známky inteligence, například schopnost mluvit cizími jazyky či nošení brýlí. 

1. Jozif Vissarionovič Stalin
- byl generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského Svazu v letech 1922 až do své smrti v r. 1953. Za jeho vlády byl na Ukrajině úmyslně způsoben hladomor takového rozsahu, že jej lze považovat za genocidu. Odhady počtu obětí se pohybují mezi 2,5 až 10 miliony lidí. Hladomor byl způsoben přímým politickým a správním rozhodnutím. Navíc k tomu Stalin nařídil čistky v rámci SSSR nařízené proti každému "nepříteli státu" (kapitalisté, špioni, věřící). Celkový počet obětí Stalinova režimu se podle odhadů pohybuje mezi 10 a 60 miliony. Stalinova vláda masově propagovala ateismus ve školách a terorizovala věřící. Ruská pravoslavná církev byla pronásledována, bylo zbouráno několik tisíc kostelů a zastřeleno asi 100 000 kněží, mnichů a mnišek v letech 1937-38.