V jednom ze svých videí na youtube jsem umírněné věřící jakéhokoliv náboženství přirovnal k četě uklízečů, jejichž dějinnou úlohou je věčné uklízení nepořádku, napáchaného jejich radikálními souvěrci.
Chtěl bych své přirovnání v tomto článku trochu aktualizovat. V souvislosti s debatou, kterou rozpoutaly nové vlny uprchlíků a záměr Evropské komise přidělit uprchlické kvóty všem státům EU, aby toto břemeno neleželo pouze na státech jižní Evropy, se poměrně rychle vyprofilovaly dva antagonistické názorové tábory. Na jedné straně tady máme Sluníčkáře, kteří hodlají jít ve svém altruismu ad absurdum i za cenu možných škod, nárůstu kriminality, rozšíření ghett, sociálně vyloučených lokalit a no-go zón přijmout všechny všechno, všude a vždy. Na straně druhé jsou... jak je nazvat... je to jedno, třeba Měsíčkáři, arbitrárně ke Sluníčkářům, nic hodnotícího. A ti zase říkají, že by se ty lodě s uprchlíky měly posílat zpátky, případně rovnou střílet, kvóty by se měly odmítnout a současně bychom také měli vystoupit z EU a plno dalšího. Zas to je - jako vždycky v našich národních dějinách - ode zdi ke zdi. Nic mezi tím.
Nicméně v době, kdy je Blízkovýchodní oblast zmítaná válkou a násilnostmi v jejichž středu stojí Isámský stát, který skutečně je islámský, tak je na místě se ptát, jestli je za daných okolností příjem ekonomických imigrantů / uprchlíků / agentů IS skutečně moudrým rozhodnutím. Abych parafrázoval jednu pasáž ze Dne trifidů, s lidským duchem je to totiž pořád stejné. 95% lidí si přeje žít v míru. Zbývajících 5% touží po konfliktu, revoluci a uchopení moci ve společnosti. Když jsou poměry stabilní, nemá těch 5% šanci. To ovšem není případ na území Sýrie a Iráku.
Věřím tomu, že většina lidí, kteří připlouvají na lodích do Evropy je těch 95%, co si přeje žít v míru. Bylo by ale neskutečně naivní si myslet, že tito lidé nezmění názor, nebo že mezi nimi teroristé či radikální islamisté nejsou a že se nebudou pokoušet o nabourání našich poměrů, kultury a veřejného života. Budou, vědomě i nevědomě, jakmile k tomu budou mít možnost a té se jim dozajista dostane.
Možná si řeknete: "No a co, je to pár lidí, pár kapek v moři." No... to je právě ta potíž. Analogie s kapkami a mořem není moc dobrým příměrem.
Kdybyste navštívili Německo koncem třicátých a začátkem čtyřicátých let, zjistili byste, že velká většina Němců si nepřeje koncentrační tábory pro politické vězně, nesouhlasí s vyhlazováním Židů a že si přejí žít v míru. Ale bez ohledu na přání této většiny v nacistickém Německu koncentrační tábory byly, Židé byli vyhlazováni a vedla se válka na dvou frontách.
Se stejným přáním většiny obyvatel byste se setkali v Československu padesátých let. Většina lidí tehdy o politické procesy, jáchymovské lágry a likvidaci demokracie také nestála. Přesto zde v r. 1948 proběhl únorový puč a koncentráky a politické procesy tady byly, stejně jako všechno ostatní, co s sebou přináší totalitní stát.
A konečně, nepochybuji o tom, že si nic jiného nepřeje ani většina muslimských věřících na Blízkém východě. Jenomže to, co si přejí, je zcela irelevantní, protože se nakonec vždycky najde nějakých 5% těch agresivních, kteří si prosadí svou. A je to jejich islám, který je zde v dnešní době nastolen a je to jejich styl života, který je nyní diktován jako vzor.
Koneckonců i Turecko, které bylo donedávna vzorem sekulárního státu v islámském kulturním okruhu je také islamizováno současnou vládnoucí klikou bez ohledu na to, že většina obyvatel Turecka si to nepřeje.
V tomto případě mi stanovisko Měsíčkářů připadá jako rozumnější, jakkoliv je jim vyčítán rasismus, xenofobie a jiné. Abychom mohli přijmout těch 95% umírněných, musíme být velice dobře připraveni na přijetí těch 5% agresivních. A vzhledem k tomu, co všechno se v této zázračné republice děje si nemyslím, že bychom toho byli schopni, že namísto zvládnuté integrace imigrantů tady budeme mít vedle cikánských i muslimská ghetta a radikální kazatele vybízející k zabíjení nevěřících, kteří přitom budou pobírat od tohoto státu sociální dávky. A opravdu nevím, jestli o tohle někdo z nás stojí.
