Starozákonní prorok Ezechiel v záchvatu zuřivosti nad tím, že Babyloňané dobyli Judsko, prorokoval, že bude zničeno fénické přístavní město Týr. Toto proroctví, jak se později ukázalo, byl absolutní propadák.
Přesto se však najdou lidé, kteří budou tvrdit, že tomu tak není, že se splnilo to, co bylo prorokováno... pokud se určitá tvrzení otupí a skutečnost sem tam ohne, aby byla v souladu se základním axiomem, že Bible je za všech okolností pravdivá a bezchybná. Níže uvádím printscreen z facebookové konverzace, který je toho názorným příkladem.
Pojďme si tedy projít tuto apologii po jednotlivých částech - zvýrazněny tučným hnědým písmem - a porovnat je s tím, co lze najít v relevantní literatuře a pramenech (Seznam použité literatury je pod textem tohoto článku). Základem tohoto článku je překlad práce Dave E. Matsona z Passadeny v Kalifornii z 3. května 2002, kterou jsem přeložil, zestručnil, přizpůsobil Akirově argumentaci a doplnil o některé zdroje.
Tvrzení 1:
Týr byl ve skutečnosti rozdělen na 2 města. Hlavní město na pobřeží, přístavní na malém, 800 m vzdáleném ostrově, který se díky své poloze stal strategickým místem.
FAKT: Osídlení na pobřeží nebylo Týr.
Jak hebrejská (Cur) tak Arabská (As-Súr) verze jména Týr znamená “skála". Jediná větší formace skal v dané oblasti je právě ostrov. Pobřežní oblast je rovina a jen těžko by někdo nazýval město na rovinatém pobřeží skálou, i kdyby okolní krajina byla skalnatá.
Novoasyrský král Asarhaddon (vládl v letech 681-669 př.n.l.) se chlubí dobytím Týru, který označuje jako ostrov:“DOBYL JSEM TÝR, KTERÝ JE UPROSTŘED MOŘE” (ANET, str.290), jeho syn Aššurbanipal (žil v letech 685 - 627 př. n. l.) údajně řekl: “Při svém třetím tažení jsem šel proti BA’LUovi, králi Týru, který žije na ostrově uprostřed moře." (ANET, str.295-296).
Bronzový reliéf z brány novoasyrského města Igmur Enlil (níže), nalezené v lokalitě Balawat v dnešním Iráku, v době vlády Salmanassara III. (858-824 př.n.l.) vyobrazuje Týr platící tribut. Ten je přivážen lodí z ostrova.
Není třeba dodávat, že týrský král sídlil v ostrovním městě, nikoliv na nechráněném pobřežním předměstí. Vlastní Týr byl ostrovní opevněné město, jehož hradby byly vysoké až 50 m. I biblická kniha Jozue (19, 29) označuje Týr jako opevněné město. Nikde se nehovoří odvou opevněných městech! Ostrovní město v Ezechielově době (622 - 570 př. n. l.) nebylo přidruženo k nějakému “hlavnímu městu” na pevnině.
Encyklopedie Orientu, kterou napsal Tore Kjeilen v této věci sděluje:
“Týr byl původně postaven na ostrově při pobřeží, protože poskytoval přirozenou ochranu. Mnoho funkcí města bylo také zřízeno na pevnině, ale všechny důležité instituce byly na ostrově.”
Dvě z těchto institucí byl chrám Melkarta (božstvo - ochránce města) a chrám bohyně Astarte (Ištar, v Bibli má jméno Ašerah), které na ostrově vybudoval Hiram I. (vládl v letech 980 - 947 př. n. l., tedy zhruba 350 let předtím, než se Ezechiel vůbec narodil.)
Nyní si položme otázku:
Proč mít centrum města s klíčovými institucemi na nechráněném pobřeží bez vhodné přístavní zátoky, když je poblíž ostrov se dvěma vhodnými zátokami a přirozenou obranou před pozemními útoky v podobě moře?
Není tak trochu pošetilé si myslet, že by Féničané namísto dvou vhodných míst, které skýtal ostrov, dali raději přednost stavbě přístavu na nechráněném pobřeží?
Jak hlupácké by bylo převážet tuny zboží z celého Středozemí do nechráněného přístaviště na pobřeží bičovaném vlnami (i dnešní pobřežní přístavy ve východním středomoří mají vlnolamy), když by mohlo být pohodlně vykládáno a bezpečně skladováno a směňováno v ostrovním městě?
Pokud jde o osídlení na pevnině, šlo o kolonie ostrovního Týru, či přidružená sídla, nikoliv o vlastní Týr. Potraviny a voda na ostrově by pro malou osadu nepředstavovaly problém, ale když se Týr stal důležitým městem, bylo třeba dovážet vodu a potraviny z pevniny. Původní sídlo na pevnině bylo město zvané Ušu, založené kolem roku 2750 př.n.l. které se později přidružilo k Týru a stalo se jeho součástí.
Týr byl v Ezechielově době již dlouhé časy ostrovním městem.
Novoasyrský král Aššurbanipal referuje k městu na pobřeží naproti Týru jako k městu Ušu. “Při návratu z tažení jsem dobyl město Ušu, které leží na mořském pobřeží.” (ANET, s.300)
Učební text ze starého Egypta (13. století př. n. l.): Jak vypadá Uzu? Říká se že další město leží v moři a nazývají ho Týr, přístav. Vozí tam na lodích vodu a má větší bohatství ryb než písku.” (ANET, str.477)
Všimněte si, že tento text neříká, že Týr měl přístav v moři, nýbrž že Týr byl přístav. Všimněte si také slova další. Znamená to, že Uzu alias Ušu není Týr.
I při pečlivém čtení Ezechiele je jasné, že vlastní Týr je ostrovní pevnost:
Ezechiel 26, 17"Jak jsi zmizelo z moří, ty město obydlené, vychvalované! Silné bylo na moři i se svými obyvateli, z nichž padal děs na všechny sídlící kolem."
Silné bylo na moři, nikoli u moře. Ačkoliv může také jít o referenci k týrskému loďstvu. Další pasáže jsou však jednoznačnější:
Ezechiel 27, 3-4:"Týre, ty jsi říkal: ‚Já jsem dokonale krásný.‘ Až k srdci moře sahá tvé pomezí, tvoji stavitelé vtiskli tvé kráse dokonalost."
Ezechiel 27:32“Kdo byl umlčen jako Týr uprostřed moře?‘"
Týr je uprostřed moře, nikoliv na pevnině.
Ezechiel 27, 34"Až je moře roztříští v hlubokých vodách, padne tvůj směnný obchod i celé tvé shromáždění uprostřed tebe."
Opět metafora, která přiznává Týru status ostrovního města.
Ezechiel 28:2„Lidský synu, řekni týrskému vévodovi: Toto praví Panovník Hospodin: Ve svém domýšlivém srdci si říkáš: ‚Jsem Bůh, sedím na božském trůnu v srdci moří."
Všimněte si, že týrský vévoda nemá svůj trůn na pevnině. No samozřejmě že ne, protože Týr je ostrovní město “v srdci moří”.
Myslím, že i mrtvému koni bez mozku již nyní musí být jasné, že Týr, o kterém hovoří Ezechiel je opevněné ostrovní město!
Tvrzení 2:
Když přitáhl babylonský král Nebukadnezar, hlavní (a taky původní) město na pobřeží skutečně bylo dobyto a srovnáno se zemí. Proroctví ovšem klade důraz na hlavní - pobřežní město, jak je patrné z Ezechiele 26, verše 5, 6 a 8.
FAKT: Předchozí text vyvrací tvrzení, že město Týr mělo “hlavní část” na pevnině. Nemělo. Město Týr byl opevněný ostrovní přístav s koloniemi či předměstími na pevnině, do kterých byly delegovány určité funkce města. Původní město na pevnině se jmenovalo Ušu, nikoliv Týr. To, co Nebukadnezzar dobyl, nebyl Týr. I z výše odkazovaných veršů naopak plyne to, co bylo již dokázáno výše. Proroctví rozhodně neklade důraz na přidružené osady na pevnině, ale právě na město Týr.
Ezechiel 26:3-6 "Proto praví Panovník Hospodin toto: Jsem proti tobě, Týre, přivedu na tebe mnohé pronárody, jako když moře přivádí svá vlnobití. Zničí hradby Týru, zboří jeho věže; i prach z něho smetu, učiním jej holou skálou. Staneš se místem v moři, kde se suší sítě. Já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina, lupem pronárodů se stane. Jeho dcery, které jsou na poli, budou povražděny mečem. I poznají, že já jsem Hospodin.“
Povšimněte si, že Bible nazývá pobřežní sídla “dcery” Týru, nejde o vlastní Týr. Tato města jsou k němu přidružena a jemu podřízena.
FAKT: Týr měl být dobyt a zničen právě Nebukadnezarovým vojskem. Pasáž “přivedu na tebe mnohé pronárody” poukazuje na to, že v Babylonské armádě byli vojáci z mnoha národů a etnik Babylonské říše a jejích vazalů. Nebukadnezar měl být tím, kdo uvrhne Týr do zkázy.
Pasáž zmiňující “mnohé pronárody”, tolik oblíbená u biblických apologetů není ničím jiným než nadsazeným přirovnáním, kdy je přirovnává k mořskému vlnobití, čímž opět poukazuje na ostrovní status města. Porovnejte třetí verš z 26. kapitoly Ezechiele s 2. Královskou, 24,2:
“Hospodin na něho poslal hordy Kaldejců, hordy Aramejců, hordy Moábců a hordy Amónovců. Poslal je na Judu, aby jej zničil podle slova, které vyřkl Hospodin skrze své služebníky proroky.”
Tedy, Nebukadnezarův útok na Judsko jako útok mnoha národů. Jde o nadsázku, dramatizaci ve snaze vylíčit mohutnost Nebukadnezarova útoku. Užití nadsázky je zde na místě, když uvážíme že Nebukadnezzarovo vojsko zahrnovalo oddíly či družiny z mnoha národů jemu podřízených. Bylo by hrubou chybou vykládat tuto pasáž jako útoky různých na sobě nezávislých říší a království v horizontu stovek let, ostatně kralický překlad pasáže z Ezechiele vrhá na celou věc trochu jiné světlo:
“Aj, já proti tobě, ó Týre, a přivedu na tě národy mnohé, tak jako bych přivedl moře s vlnami jeho.”
Tak jako se mořské vlnobití skládá z mnoha vln, Bůh stejně podobně způsobí že množství národů (pod Nebukadnezarovým vedením) vytáhne na Týr. Jedná se o sled útoků v jednom mohutném úderu, nikoliv o různá válečná tažení v průběhu několika století. Ezechiel Týru vyhrožuje, že bude zničen brzy, nikoliv “někdy v budoucnu”. To by ostatně odporovalo Ezechielově konceptu mocného boha, který by takto byl zredukován na směšného neschopu, který trestá Týřany za jejich radost z dobytí Jeruzaléma až o pár století později na jejich potomcích.
V Ezechielově době to byla právě obrovská moc Babylonu za vlády Nebukadnezara, která se jevila jako nejvhodnější nástroj pro výkon boží vůle, a proto se proroctví podle očekávání obrací přímo k jeho osobě. To ostatně dále potvrzuje prorok Jeremjáš 27: 3-6, který bez okolků prohlašuje, že Nebukadnezar bude vládnout Týru a dalším královstvím v oblasti.O Alexandru Velikém nebo jiných vládcích a říších zde není ani slovo.
Zamysleme se nyní pečlivěji nad historickým kontextem proroctví, což je důležitá věc kterou bibličtí apologeti téměř nezmiňují:
Podle Ezechiele měl Bůh potrestat Týr za porušení spojenectví s Judskem a jeho zlomyslný postoj vůči neštěstí, které se přihodilo Jeruzalému. Ten byl totiž vypleněn Nebukadnezarem roku 597 př.n.l., v jedenáctém roce jeho vlády (Ezechiel jakožto zajatec odvedený z Judska do babylonského zajetí používal babylonskou chronologii.)
Týřané se zřejmě radovali z neštěstí Jeruzalémských (Ezechiel 26, 2). To měla být poslední kapka v řadě prohřešků. Jedním z nich mohlo být také porušení starých dohod (Ámos 1,9). Jiným zase to, že Týřané kupovali izraelské otroky od Pelištejců (Ámos 1, 9-10; Joel 3, 2-6; Ezechiel 27, 13). Toto bohaté a honosné fénické město jehož loďstvo obchodovalo v celém tehdy známém světě a jehož jméno mělo zvuk u mnoha vládců, mělo být konečně poníženo! A mělo být poníženo brzy, nikoliv za nějakých 250 let. Aby trest dával smysl, musel přijít během krátké doby a z rukou Nebukadnezarovy armády, která dost dobře byla už v jeho blízkosti (jako následek obecné vzpoury Týru, Judska a dalších vazalských států proti Babylonu).
Posunutím zkázy Týru do časů Alexandra Velikého o 250 let později se celé proroctví redukuje na špatný vtip! Z mocného trestajícího Boha se stává slabý a neschopný pitomec. Jeho prorok dští oheň a síru na Týr své doby a Bůh se rozhoupe k činu až o mnoho generací později? Považte také, že je to Nebukadnezar, kdo je určen jako vykonavatel trestu, je to král králů s nejlepší armádou své doby. Je nabíledni že právě on měl uvrhnout Týr do zkázy.Předstíráním, že podle Bible to měla být nějaká jiná bezejmenná postava, redukujete celý pečlivě vystavěný narativ na špatný vtip.
Tvrzení 3
Týr, který byl znám a okterém hovoří proroctví, skutečně přestal existovat, nikdy již nebyl vystavěn. Proroctví se tedy splnilo.
Fakt: Týr, který byl Ezechielovi znám, a o kterém hovoří proroctví, byl obléhán 13 let, ale nebyl dobyt, natožpak zničen.
Ezechiel 26, 7 - 14:"Toto praví Panovník Hospodin: „Hle, od severu přivádím na Týr Nebúkadnesara, krále babylónského, krále králů, s koni, vozy a jezdci, a shromáždění početného lidu. Tvé dcery na poli povraždím mečem. Zřídí proti tobě obléhací valy, navrší proti tobě násep, postaví proti tobě pavézy. Beranem bude bušit do tvých hradeb, tvé věže rozmetá svou zbrojí. Pokryje tě prach, zvířený spoustou jeho koní, tvé hradby se budou otřásat rachotem jeho jízdy, kol a vozů, až vstoupí do tvých bran, jako se vstupuje do poraženého města.
Kopyta jeho koní zdusají všechny tvé ulice, tvůj lid povraždí mečem, posvátné sloupy tvé moci klesnou na zem. Ukořistí tvé jmění, uloupí tvé zboží, zboří tvé hradby a rozmetají tvé skvělé domy; tvé kamení, dříví i prach svrhnou do vod. Učiním přítrž hluku tvých písní, už se nebude rozléhat zvuk tvých citer. Učiním tě holou skálou, budeš místem, kde se suší sítě, nikdy už nebudeš vystavěn, neboť já, Hospodin, jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina.“
Verš 10 zobrazuje Nebukadnezarovo vojsko pronikající hlavní branou, verš 11 popisuje plenění v ulicích. Lidé jsou vražděni a posvátné sloupy jsou vyvráceny. Verš 12 je logickým pokračováním - vojáci loupí cennosti, zboží a poklady, jak domy, tak i městské hradby jsou následně zbořeny. Nakonec je všechno smeteno do moře. Verš 13 dramatizuje celý proces zničení Týru. Na tomto místě už nikdy nezazní hudba. Verš 14 popisuje chmurné následky: Týr bude holou skálou, místem kde se nanejvýš suší rybářské sítě. Bude zničen navěky.
Avšak ani po třinácti letech obléhání Nebukadnezar město nedobyl. Jeho koně nevjeli do týrských ulic a Týřané nebyli povražděni mečem. Pochopitelně, nějací Týřané zemřeli během obléhání. To však zdaleka nestačí ke splnění proroctví. Jeho kamenné a dřevěné stavby nebyly svrženy do vody, jejich pozůstatky se stále nacházejí pod dnešní zástavbou.
Vyjednaný tribut pro Nebukadnezara život v Týru příliš neovlivnil. Krále Ithobaala u vlády vystřídal jeho syn Baal, který se svého úřadu ujal běžným způsobem. Týr si více-méně uchoval nezávislost. Nebukadnezar zřejmě přijal formální kapitulaci města, aby si zachoval tvář, společně s několika týrskými velmoži, kteří byli odvedeni do Babylonu a bylo o ně dobře postaráno. O plenění a loupení pokladů nelze hovořit v žádném případě.
Výše uvedená pasáž je souvislé vyprávění, které popisuje celý proces zničení města od začátku až do konce. Nebukadnezzar přijíždí do oblasti, plení osídlení na pevnině, obléhá vlastní Týr, prolamuje městské brány, proniká do jeho ulic, vraždí jeho obyvatele, ničí jeho zástavbu, loupí jeho poklady, boří jeho hradby a nakonec i jeho trosky a půda jsou smeteny do moře. V závěru je pak vykresleno tísnivé ticho, ve kterém vidíme holou skálu, na které se suší rybářské sítě. Týr nebude NIKDY obnoven.
Všechny tyto dílčí kroky jsou vyprávěny popořadě a tvoří jeden významový celek. Toto vše má udělat Nebukadnezar.
Apologeti proti tomu zpravidla namítají, že podle jejich chápání Ezechiele musíme rozbít zřejmou jednotu tohoto vyprávění a skočit o několik století do budoucnosti a považovat za vykonavatele božího trestu toho, koho si oni zvolí. Pokud si ale máme zachovat intelektuální čest, nemůžeme si výklad dané pasáže ohýbat podle toho, jak nám to vyhovuje, zvláště když důkazy poukazují jiným směrem. Nemůžeme postupovat tak, že si napřed stanovíme, že Bible je bezchybná a potom si podle toho ohýbáme skutečnost. Tím bychom popřeli základní princip konsistentního a objektivního výkladu.
Pokud jde o poklady Týru,i Ezechiel později připustil, že Nebukadnezar z nich neviděl nic. I ty cennosti, které se nacházeli na pobřeží, byly v čas převezeny do ostrovního města. Ezechiel zřejmě nemohl přehlížet do očí bijící skutečnost, že se jeho proroctví nesplnilo. Jak jinak vysvětlit, že nakonec připouští, že Nebukadnezar, nástroj Boží spravedlnosti, selhal, a dodává nové proroctví, že si Nebukadnezarovo vojsko spraví chuť tím, že dobude Egypt.
Ezechiel 29, 17-19: "Ve dvacátém sedmém roce, prvního dne prvního měsíce, stalo se ke mně slovo Hospodinovo: „Lidský synu, Nebúkadnesar, král babylónský, uložil svému vojsku těžkou otrockou službu proti Týru. Každá hlava je odřená a každé rameno rozedřené. Avšak mzdu za tu otrockou službu, kterou proti Týru konal, nemá ani on ani jeho vojsko. Proto praví Panovník Hospodin toto: Hle, dávám Nebúkadnesarovi, králi babylónskému, egyptskou zemi, aby odnesl její majetek, aby ukořistil, co se ukořistit dá, aby uloupil, co se uloupit dá; to bude mzdou pro jeho vojsko.”
Toto proroctví se také nesplnilo. Nebukadnezar nikdy Egypt nedobyl.
Tvrzení 3:
Současný Týr s původním velkým historickým Týrem nemá nic společného, než jen název. Většina městké části novodobého Týru leží tam, kde by se vůbec neměla nacházet (na náspu od Alexandra Velikého).
Fakt: Týr existuje dodnes, i když měl být zničen navždy.
Ezechiel 26, 19-21:“Toto praví Panovník Hospodin: „Učiním z tebe město ležící v troskách, stejné jako města dávno neobydlená, přivedu na tebe propastnou tůň, přikryje tě obrovské vodstvo. Srazím tě s těmi, kdo sestupují do jámy, k lidu předvěkému, usadím tě v nejhlubších útrobách země jako odvěké trosky s těmi, kdo sestupují do jámy, a nebudeš už obýván.Tak se proslavím v zemi živých. Dám tě za odstrašující příklad,zanikneš. Budou tě hledat, ale nikdy, navěky, tě nenajdou, je výrok Panovníka Hospodina.“
Ezechiel říká naprosto jasně, že Týr už nikdy nebude vystavěn. Co jiného znamenají slova “nikdy, navěky, tě nenajdou”? Pokud měl na mysli živé město (nebo nějaké jeho smysluplné pokačování), pak jde o zdůraznění toho, co bylo už bylo řečeno: Týr bude navždy zničen. Slova o nenalezení Týru však mohou znamenat také něco jiného, v souvislosti s onou propastnou tůní. Týr přikryje obrovské vodstvo, bude sražen a usazen v nejhlubších útrobách země. Týr bude smeten do moře, ponoří se na mořské dno.
Když tedy potom dodává že už jej nikdy nikdo nenalezne, míní tím, že ani jeho trosky již nebudou nalezeny, budou na mořském dně. Týr úplně zmizí z povrchu země a místo, kde byl, ani neponese známky toho, že tam někdy nějaké město bylo.
Ezechiel 26, 14:“Učiním tě holou skálou, budeš místem, kde se suší sítě, nikdy už nebudeš vystavěn, neboť já, Hospodin, jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina.“
To se však nikdy nestalo. Ostrov, na kterém se Týr nacházel a zčásti nachází dodnes, nebyl nikdy seškrábán až na holou skálu. Naopak milénia lidského osídlení zde po sobě zanechaly tlustou vrstvu suti a trosek, takže o nějaké holé skále nemůže být řeč. O tom, že Ezechiel opravdu nežertuje a natvrdo říká, že Týr bude zničen navěky, svědčí i to, že tato slova s obměnami zaznívají i v následujících dvou kapitolách:
Ezechiel 27, 35-36“Úděs nad tebou zachvátí všechny obyvatele ostrovů, jejich králové se budou třást hrůzou, obličej se jim zkřiví. Kupčíci mezi národy nad tebou syknou, budeš odstrašujícím příkladem, zanikneš navěky.“
Ezechiel 28, 19:“Všude mezi lidmi, kde tě znají, strnou nad tebou v úděsu, staneš se odstrašujícím příkladem, zanikneš navěky.“
Úplný nesmysl. Dokonce i strašlivá porážka z rukou Alexandra Velikého tyto verše nepotrvrzuje. V knize History of Tyre, od Wallace B. Fleminga,(Columbia University Press: New York, 1915, str. 64)."o této události čteme:
"Alexandr poté odtáhl z města, které bylo zpola vypálené, pobořené a téměř opuštěné… Ale ne nadlouho. Přišli noví osadníci a vrátili se měšťané, kteří prve utekli. Díky jejich úsilí a strategicky výhodné poloze Týr po několika letech opět nabyl svého bohatství a významného postavení.
Asi 15 000 Týřanů nalezlo úkryt v Sidónu. (Katzenstein and Edwards, 1992). Alexandr v žádném případě fénické Týřany nevyhladil ani město nevymazal z mapy. Fénickým jazykem se zde hovořilo až do časů Římské říše.
Týr byl známý pro své tmavě fialové barvivo, týrský nach, barvu králů, velice žádaný mezi vládci a velmoži, který se vyráběl z ulit mořských plžů rodu murex. Ostatně tito živočichové žijí ve vodách okolo Týru dodnes.
Z následujících dějin Týru cituji z knihy Tyre Through the Ages (Týr v průběhu věků), kterou napsala Nina Jidejian:
“Týr je ostrovní město, vystavěné podobně jako Arados. Je spojeno s pevninou náspem, který vybudoval Alexandr… I toto město bylo obléháno a dobyto, ale podařilo se mu tyto strasti překonat a obnovilo svůj námořní obchod, ve kterém Féničané obecně vynikali nad ostatními národy, a také díky výrobě proslulého nachového barviva.” (str. 88)
Podle řeckého historika Diodóra Sicilského (17.47. 1-6), Alexandr dovolil Týřanovi královského rodu aby se stal novým králem města. O 17 let později už byl Týr natolik obnoven, že Alexandrovi vypověděl poslušnost a byl 15 měsíců obléhán Antigonem, jedním z Alexandových generálů, který po jeho smrti usiloval o to stát se vládcem Asie. Když Týr dobyl, utavil zde svou posádku, což dokazuje, že město ani tehdy nebylo zničeno.
Z období vlády vlády Seleukovců (po r. 198 př. n. l.) se o Týru dovídáme následující:“Týr v soupeření s Alexandrií zprvu vůbec netrpěl. Ztracené obchodní příležitosti byly bohatě nahrazeny novými, které skýtala vláda Seleukovců na východě a především bezpečnost a mír, které byly pro rozvoj obchodu zásadní." (Jidejian, str. 81)
“Během Punských válek Týr přirozeně stranil Kartágu, coby své někdejší kolonii. Hannibal po prohře s Římany unikl lodí právě sem, kde byl přijat se všemi poctami." (Jidejian, str.82; cituje Livia 35.48.6 a 37.30.1-10).
Jde o to samé město a ty samé obyvatele. Týr a Féničané. Týr byl obnoven za vlády Seleukovců, kdy si užíval značnou samostatnost a v obdbí Římské říše se stal jedním z hlavních obchodních center. (Jidejian, str. 81-82, 89)
Řím uznal Týru autonomní postavení mezi roky 93-94 n. l. Týrské mince té doby vyobrazují město jako metropolis. (Chéhab 1962; str.24, 31)
"V období Byzantské říše byl Týr nádherným městem. Archeologické nálezy poukazují na široké ulice plné obchodů, rozlehlou nekropoli a honosné obytné čtvrti." (Jidejian, str. 118)
“V průběhu čtvrtého století n. l. byl Týr vzkvétajícím městem, což neušlo pozornosti sv. Jeronýma, který měl potíž usmířit Ezechielovo proroctví s krásou, kterou toto město proslulo v jeho době. Týr byl znovu centrem obchodu ve východním středomoří a jeho přístavy vyhledávalo mnoho lodí z cizích zemí.” (Jidejian, str.120)
Týr si ponechal autonomii i za vlády dynastie Banu Aqil, vazalů egyptských Fátimovců, po r. 969 n. l. Byly to časy, kdy jej zdobily fontány a jeho bazary překypovaly rozličným zbožím včetně koberců, či stříbrných a zlatých šperků.
V dnešní době je někdejší násep mezi ostrovem a pevninou po staletích rozšiřování hustě zastavěn vysokými domy. Asi třetinu plochy někdejšího ostrova v jižní části tvoří archeologický park, většinou jsou zde odkryté pozůstatky z římské doby. Zbývající část ostrova zabírají bytové domy. Starý jižní přístav byl časem postupně zasypán, i když zbytky starého vlnolamu jsou stále patrné. Severní přístav je stále funkční hlavně pro rybářské lodě, v jeho blízkosti občas zakotví i větší nákladní plavidla. V žádném případě se tedy nejedná o zapadlou rybářskou osadu, jak často zaznívá z úst biblických apologetů. Jde o třetí největší město v dnešním Libanonu.
Závěr:
Prohlašovat, že se proroctví Ezechiele mýlí vyžaduje daleko více důkazů, než jen pouhá, neopodstatněná tvrzení.
Z předchozího textu, citované literatury a obrazového materiálu podle mého soudu poměrně jasně vyplývá, že Týr je všechno jenom ne navěky zničen. Týr jakožto fénické opevněné ostrovní město existoval při nejmenším dva tisíce let. Jde o kontinuální osídlení až do dnešní doby. Nebukadnezar ho nedobyl. Alexandr Veliký ho dobyl ale nevyhladil, ani nevymazal z krajiny. Naopak, město se během krátké doby dostalo zpět na výsluní prosperity. Nebukadnezarovo ani Alexandrovo obléhání nebylo koncem Týru v žádném smysluplném ohledu.
Možná právě proto někteří apologeti, jako třeba Josh McDowel ve své knize (Evidence That Demands a Verdict vol. I.) sahají po “konečném řešení Týrské otázky” až do roku 1291 n. l., o 1800 let později, čímž z celého proroctví dělají pouhou šarádu. Pokud Ezechiel nehovořil o Týru své doby ale o vzdálené budoucnosti, proč potom hovoří o věcech a používá slova, která dávají smysl pouze pokud jsou posazena do kontextu doby ve které on sám žil? Co by bylo účelem tak bizarního proroctví? Snažil se snad udělat z lidí své generace hlupáky, nemluvě o lidech generací následujících?
Vy, kteří se zaklínáte Biblí, smiřte se jednou pro vždy se skutečností. Ezechiel prorokoval, že Týr bude vyhlazen z povrchu zemského. To se nestalo, Týr existuje dodnes. Proroctví se nesplnilo.
Toto je Cesta nevěřícího, cesta ateisty.
Jsem taky na youtube a na facebooku.
Citovaná literatura a weby:
(ANET): Pritchard, James B. 1955. Ancient Near Eastern Text Relating to the Old Testament. Princeton: Princeton University Press.
Ancient History Encyclopedia - heslo Tyre. http://www.ancient.eu/Tyre/
Jidejian, Nina. 1969. Tyre Through the Ages. Beirut, Lebanon: Dar El-Mashreq Publishers
Katzenstein, H. J. and Douglas R. Edwards. 1992. "Tyre" The Anchor Bible Dictionary David Noel Freedman, editor-in-chief, 6 volumes.New York: Doubleday
Kjeilen, Tore. Encyclopaedia of the Orient, heslo "Tyre"
http://I-cias.com/e.o/tyre.htm
Biblické pasáže vloženy z http://www.biblenet.cz/
+ všechny další zdroje, které ve své práci uvádí Dave E. Matson (zde)
