Lži kreacionismu 6: evoluce musí vysvětlit vznik života a všeho

Další díl seriálu Základní lži kreacionismu, které odpřednášel a natočil americký vlogger a ateista Aron Ra. Šestý díl je odpovědí na kreacionistické tvrzení, že "evoluce musí vsvětlit původ života, vesmíru a vůbec všeho."

MŮŽEME ZCELA BEZ OBAV PROHLÁSIT, že nikdo z lidí, kteří popírají evoluci, nevykazují žádné známky pochopení toho, co to evoluce je. Vždycky to však není jejich chyba, protože hodně lidí, kteří evoluci propagují, to také neví, a hollywoodští filmoví producenti už vůbec ne.

Slovo evoluce původně znamená "změna v čase". V kontextu vědy však toto slovo referuje k jednomu aspektu biologie. Konkrétně jde o proces variace genetických frekvencí mezi množícími se populacemi, který vede k (zpravidla velmi drobným) změnám v jejich morfologické či fyziologické stavbě, která - pokud se tyto změny hromadí během následujících generací - může vést ke zvýšení biodiverzity. Jestliže se variace vyskytuje mezi geneticky izolovanými skupinami, nakonec vede k vytvoření jedné nebo více dceřiných větví stále více odlišných od svých předků či bratranců. Nebo jednoduše, formy života se rozrůzňují skrze "původ s modifikací". Jinými slovy,  je to metoda, pomocí které se kočky vyvinuly do tolika různých plemen z několika odlišných druhů v rámci půl tuctu rodů.

Kreacionisté obvykle souhlasí, že se to děje a někdy dokonce i přijímají vysvětlení, jak se to děje. Nenazývají to však evoluce, protože mají povinnost to slovo proklínat a vyslovovat ho pouze s pohrdáním a posměšky. Takže používají jiná, bezpečnější slova, které ovšem neznamenají to samé.

Problém, který kreacionisté mají s evolucí, není ten, že by zpochybňovala víru v boha, protože tu jistě nezpochybňuje. Problém tkví v tom, že evoluce - jako každý jiný vědecký obor - zpochybňuje autoritu posvátných knih, které kreacionisté staví naroveň bohu. Ve výsledku mají tendenci odmítnout vědu téměř úplně. Často berou všechny vědecké obory, které považují za hrozbu a házejí je do jednoho pytle s nápisem "evolucionismus". Je to pokus zmenšit obrovské množství vědeckého poznání, které je s nimi v rozporu. Je to součást jejich záměrně nastolené iluze rovnosti, falešná dichotomie. Pokud jejich legendární folklór nepožívá absolutní autority, není doslova a úplně pravdivý, pak bůh nemohl stvořit svět, nebo vůbec existovat, jiným způsobem.

Někdy sami říkají, že pokud by to takto nebylo, nebo pokud by nemohli takto věřit, tak by se všichni zbláznili a začali by na ostatních lidech páchat zvěrstva jenom tak pro legraci - jako kdyby působit ostatním utrpení byla legrace. Je to zoufalý a bídný blud v podobě falešného dilematu, že pokud jejich pověsti nejsou pravdivé, pak nic není pravdivé.

Proto trvají na tom, že aby evoluce byla pravdivá, musí doslova nahradit boha a vysvětlit všechno, co oni připisují bohu. Takže když se setkají s někým kdo se snaží vysvětlovat a podporovat evoluci, první věc, na kterou se kreacionisté většinou zeptají, je odkud se "všechno" vzalo; ne jen živé organismy, ale všechna hmota a energie ve vesmíru, jako kdyby evoluce měla vysvětlit původ "života, vesmíru a tak vůbec."

Kreacionisté ve svých argumentech evoluci záměrně zkreslují. I když vědí, že to není pravda, stejně říkají, že evoluce nutně vyžaduje ne-božský původ života z neživé hmoty. To však není pravda a nikdy nebyla. Všechny stavební kameny života byly již organické dlouho před vznikem prvního organismu, předtím, než se objevilo cokoliv živého. Dokonce jsme objevili obrovské množství organického materiálu hluboko ve vesmíru. 

Jenomže kreacionisté tvrdí, že vesmír se také vyvinul a že velký třesk je součástí toho samého evolučního procesu, který vedl ke vzniku nových druhů na Zemi. Takže často také říkají, že evoluce vyžaduje, aby se "z ničeho stalo něco", což je ironické, protože oni sami tomuto věří, zatímco striktní vědci ne.

Je nad slunce jasné, že biologie v žádném ohledu nemá co dělat s tím, jakým způsobem vznikla Země, nebo odkud se vzal vesmír. Skutečně nezáleží na tom, jak vznikl kosmos. Může tady existovat věčně, nebo v opakujících se cyklech velkých třesků a velkých krachů, nebo jako jediná erupce z "dimenzionální trhliny", jak praví teorie strun. Mohl klidně vzniknout magickým zaříkáváním nějakých tvořících bohů. Ať už je původ vesmíru jakýkoliv, nemá souvislost s tím, jak se vyvinul život.

Kreacionisté zpravidla chybně definují pojmy a tvrdí, že evoluce znamená "život z neživého". To samozřejmě také není pravda. Evoluce vysvětluje, jak se život rozrůzňuje, nikoliv jak začal. Protože evoluce na každé úrovni je už podle své definice omezena na variace frekvencí alel děděných generacemi živých organismů, tak pochopitelně nemůže fungovat tam, kde ještě neexistují žádné genomy. Evoluční proces začíná společně s genetikou a nemůže začít bez ní. Způsob jakým vznikly první geny, se může podobat evoluci a může dokonce zahrnovat nějakou formu přírodního výběru, ale jde o ze své podstaty velmi odlišný chemický proces zvaný "abiogeneze".

Kreacionisté také zkreslují hypotézy o původu života. Použijí jakoukoliv parodii, aby ji propojili s evolucí, aby obojí vyznělo směšně. To však není nijak překvapivé, když přihlédneme k tomu, jak směšná je jejich vlastní pozice. Nejčastější jejich kulišárnou je, že poukazují na to, jak komplexní je eukaryotická buňka a ptají se, jak mohla jenom tak vzniknout ve svém současném stavu - třeba byla vyčarována z kusu kamene nebo hroudy hlíny.

Často říkají, že "evolucionistické" vysvětlení původu života je "spontánní vznik", kdy se už komplexní organismy nějakým způsobem vyloupnou z organického bahna plně vyvinuté. Jenomže vědecké stanovisko je úplně jiné. Je to překvapivě složitý vícefázový proces.

Kreacionisté očividně nemají ani ponětí, jak solidní je poznání všech příslušných věd, pokud se zkombinuje, ať už je to genetická ortologie, která potvrzuje zděděnou fylogenezi, dříve zjišťovanou pouze morfologicky, určováním odvozených synapomorfií; nebo pokud jde o několik různých druhů datování podle rozpadu radioaktivních izotopů, které nezávisle na sobě docházejí ke stejným konsistentním výsledkům, pokud se do nich započtou všechny proměnné. 

Kreacionisté často citují termodynamické zákony, jako kdyby je šlo nějak vztáhnout k diverzifikaci života na zemi. To nelze. Lord Kelvin, vědec, který tyto zákony formuloval, byl sám kreacionista. Zcela určitě s evolucí nesouhlasil. Ale i on řekl, že termodynamika vyžaduje, aby Země byla stará aspoň 20 - 40 milionů let, a to i v případě že by vnitřek Země již nebyl zahříván vlastní radioaktivitou, což se samozřejmě děje, což posouvá skutečné stáří Země ještě dále do minulosti.

Ale ať už kreacionisté přijímají důkazy proti jejich myšlence nebo ne, skutečností je, že všechno, co víme o fyzice, poukazuje k tomu, že země je stará miliardy let. Z každého gramu palentologického důkazního materiálu, který kdy byl vykopán, jasně plyne, že čím dále do minulosti se díváme, tím jednodušší a podobnější formy života nacházíme, až nacházíme už jen jednobuněčné organismy a za nimi už není žádný dokazatelný život jakékoliv druhu.

Před 100 milliony let nebyli na Zemi žádní primáti, před 200 miliony let žádní savci, před 400 miliony let žádná suchozemská zvířata. Před 600 miliony let zde nebyl žádný hmyz ani ryby. Nikdy jsme nenašli žádné zkameněliny makroskopických forem života starších než 700 milionů let, ale máme bezpočet bakteriálních mikro-zkamenělin v časovém rozsahu 2,8 miliard let předtím, než se objevily první mnohobuněčné věci, které jsme zatím nalezli. Jediný možný závěr, který z toho lze  vyvodit, je, že život byl pouze mikroskopický a mikrobiální, 80% celé své historie na této planetě.

Přidejme k tomu skutečnost, že organické molekuly se tvoří přirozeně v mnoha prostředích, a z Urey-Millerova a dalších experimentů víme že i nukleotidy, tolik potřebné pro genetickou strukturu se také tvoří přirozeně, i v nepříznivém prostředí. Takže můžeme očekávat i pre-biotickou Zemi. Víme také, skrze opakovatelné experimenty, jak se tyto molekuly mohou kombinovat ve vhodném prostředí a tvořit tak polynukleotidy. I křesťanští biologové připouštějí, že v úplném základu je život prostě chemie a živé tkáně se chovají zcela v souladu s jejími zákony.

Tak například prvky, které tvoří základní buněčné struktury, kontaktem s vodou automaticky vytvoří fosfolipidovou dvojvrstvu díky své kombinované polaritě. Dokonce i funkce enzymů a transportních vezikulů a dalších méně patrných, ale důležitých prvků v buňce, se řídí chemickými zákony. V návaznosti k tomu máme několik soupeřících konceptů přesného vysvětlení, jak se první replikující se polymery vyvinuly do další fáze zvané hypercykly, a potom dál do pokročilejších fází, až do bodu, kdy už hovoříme o životě. Týmy biologů po celém světě stále pracují na dlouhém a složitém řetězci chemických kombinací, který začíná jednoduchými polymerami, které se už samy replikují, a končí prvotními metabolickými buňkami schopnými udržet určitou úroveň homeostázy a vyváženého vnitřního prostředí, což už je definice života.

Viry se nepovažují za živé, i když se dají zabít, protože nemají metabolismus, což je nezávislý vnitřní chemický proces. Protobionty (navrhované současnou biochemií) nejspíš byly kvazi-živé buňky podobné virům. Ale ať už hovoříme o plně "živých" buňkách, nebo ještě ne zcela živých buňkách, obojí je řízeno přirozenou funkcí enzymů, chemickými reakcemi a molekulární polaritou. Pokud existuje nějaký další aspekt života, pak ho věda musí odhalit. A pokud má život nadpřirozenou složku, věda ji nebude schopná objevit nikdy.

Abiogeneze již nashromáždila slušné množství důkazů, ale zdaleka ne tak velké jako evoluce. Zatím stále nevíme, které (pokud vůbec nějaké) z možných vysvětlení původu života je nejpřesnější. Ale je zde jedna pravda, kterou známe už celé věky, že i když neznáme skutečné vysvětlení, nemáme důvod sahat po magii. Mimo to, i kdyby se bůh objevil a vytvořil první život před miliardami let, není sporu o tom, že od té doby se život vyvíjel a vyvíjí se - evolvuje - i teď. 

Originál zde: