Nad dopisy čtenářů

Petr je velmi citlivý člověk. Možná dokonce i křesťan. Jeho láska a empatie, kterou mi svým dopisem projevil by na to poukazovala.

Dne 5. září 2014 v 10 hodin 10 minut, tj. deset minut poté, co byl publikována Čtvrtá základní lež kreacionismu mi z adresy [e-mail], pravděpodobně fake, přišla na blog zpráva tohoto znění:
"Mladej blbej pisalek. Nauc se anglicky.. Z hnupa jako ty nemuze mit clovek vztek, jen litost nad tebou."

Nedalo mi to, abych na tuto upřímně a v jádru dobře míněnou zprávu neodpověděl a když už, tak rovnou veřejně.

Milý Petře,

Díky za Tvou konstruktivní kritiku. Anglicky se učím prakticky od školky, podle posledních zkoušek disponuji znalostmi tohoto jazyka na úrovni CPE, a tímto jazykem se živím. V červenci jsi mě například mohl vidět na literárním festivalu Měsíc autorského čtení 2014 v Ostravě, kdy jsem překládal a tlumočil vystoupení celkem 17ti skotských spisovatelů, básníků a dramatiků. Mám za sebou překlady dvou románů, několika vědeckých článků a nepočítaně smluv, krátkých textů, dokumentací a podobně. Moje znalosti v tomto ohledu nejsou dokonalé a můžeš si být jist, že anglicky se učím neustále. Nic méně ti slibuji, že se budu snažit ještě více, aby mé znalosti angličtiny byly ještě dokonalejší, you can count on that, bro.

Pochopitlně, cítím tvé zaujetí a empatii, s jakou jsi psal tuto zprávu, stejně jako tvou upřímnou starost, o smysl toho, co dělám. Chápu, že se nad tím trápíš a trávíš bezesné noci v slzách z toho, co se na tomhle blogu dočítáš. Že tě zraňuje a drásá všechno to, nad čím se snažíš zavírat oči, okecávat to a s kletbami a nadávkami odmítat, odrážet, posílat do háje a nebrat do úvahy. Chápu to, protože jsem to sám dělal. Věřím, že jsi toho hňupa, za kterého jsi mě označil, nemyslel vážně, že ti to prostě jenom tak ujelo v návalu zlosti, a nehodlám se za to na tebe hněvat. 

Měl by sis však uvědomit, že tvůj dopis, třebaže stručný, popírá svou sdělnost, to by sis měl přiznat. Petře, ty máš vztek. Nelíbí se ti to, co píšu. Štve tě to, protože to není podle tvých představ. Inu, nejsi na světě sám. Všichni se tady musíme navzájem nějak snést. Promiň, že to, co zde publikuji, nesplňuje tvá očekávání. Promiň. Když někoho miluješ, tak si zprvu myslíš, že ho můžeš svou láskou změnit. Ale takhle to nechodí a já se kvůli tobě měnit nehodlám. Pokud se ti to se mnou nelíbí, budeš si muset najít někoho jiného, kdo ti v těchhle věcech vyhoví a bude ti našeptávat do ouška to, co toužíš slyšet.

Celkem mě zaráží, že tvůj liebesbrief neobsauje tu častou výzvu, kterou slýchám od mnoha jiných pisatelů, totiž "zamysli se nad sebou". Tak tě k tomu závěrem této odpovědi vyzývám já. Zamysli se nad sebou. A už se nezlob. Venku je celkem hezky, tak si vyjdi trochu do přírody, trochu se potěš těmi prostými věcmi. Uvidíš, že ti hned bude líp. Tak ať se ti daří, Petře.

Lukáš