Jak jsem prohrál
Většina z vás to jistě zná. Ať už na facebooku nebo jinde, občas se s někým pustíte do řeči na nějaké téma s tím, že vám jde o nějakou věc, jenomže po čase se diskuse stočí ad hominem, tedy místo diskuse k věci se už probírá jenom to, kdo, je větší pitomec případně mentálně vadný člověk, padají různá prohlášení o tom, že by dotyčný měl vyhledat péči psychiatrů a pod., protože vaše argumenty jsou přece tak dobře formulované a podložené a on má pořád tu drzost to neuznat.
Včera jsem přestoupil onu pomyslnou hranici ještě únosného a po několik dní se táhnoucím sporu, jehož jádro se přesunulo od věci k osobám vedoucím diskusi, jsem už ztratil trpělivost a vynadal jsem dotyčnému jak svini do koryta. V návalu vzteku a frustrace nad tím, že i když mám uznání pro některé jeho teze, on nejeví ani ždibec ochoty uznat některé moje argumenty, jsem nad možnými důsledky nepřemýšlel a prostě jsem to udělal. Litoval jsem toho prakticky hned v zápětí.
Nejde ani tak o to, že jsem dotyčného urazil. Myslím si, že při všech jízlivostech a nadávkách, které se vyskytují prakticky všude na internetu, kde je čtenářům či divákům dána možnost vyjadřovat svoje názory, je prakticky už nemožné někoho urazit, ať by šlo o sebehnusnější nadávky. Jde o to, že jsem se zachoval tak, jak to protistrana očekávala a potvrdil jsem tím to, co o mně tvrdil, totiž, že veškerá motivace mého jednání v oblasti kritiky náboženství se zakládá na nenávisti. Prohrál jsem vlastním přičiněním.
Jsou lidé jako třeba Thel Thomas Akira, jehož článek jsem tady zveřejnil, který ačkoliv jeho jednání považuji v pár ohledech za hodně arogantní a povýšenecké, prezentuje argumenty a teze, se kterými stojí za to polemizovat a myslím si, že má smysl věnovat pozornost jeho názorům. A potom jsou tady lidé, kteří nehodlají vest dialog, ale využít všechno, aby vám řekli, že jako člověk nestojíte za nic. Je potom velkou chybou potvrdit jejich domněnku tím, že se zachováte přesně podle toho, z čeho vás osočují.
Ano, přiznávám, že jsem prohrál. Přiznávám, že se občas i při nejlepší vůli chovám jako hulvát, za jakého mě věřící mají a poškozuju tak ostatní ateisty, protože tím potvrzuju stereotypní představu, kterou věřící o ateistech mají, že jde o lidi nenávistné, psychicky labilní, kteří si léčí komplexy apod. Ostatně pamatuji si, že když jsem ještě sám věřil, ateisté mi přišli taky takoví. Například, Richarda Dawkinse jsem považoval za arogantního a nenávistného člověka.
Není to ovšem nenávist na základě které dělám to, co dělám. Jde spíš o údiv nad tím, co náboženství a věřící mysl dokáže vyplodit, jaké konstrukty dokáže vytvořit aby obhájila své konání a jednání. To mě fascinovalo dávno předtím než jsem se ateistou vůbec stal.
Tahle prohraná diskuse mě však přivedla k jednomu poučení. Občas prostě natrefíte na někoho, o koho se rozbijete, ačkoliv to vůbec nemáte v úmyslu. Nakonec se - třeba i jen na moment - stanete tím, co z vás chce protistrana mít. A proto je důležité ještě předtím, než se s někým do diskuse pustíte, si ujasnit to nejzákladnější - o čem chcete hovořit, a čeho chcete docílit. A potom taky - zda daný člověk se svými argumenty a stylem vyjadřování vůbec stojí za to, abyste mu věnovali svůj čas. Protože v danou chvíli existují minimálně tři užitečnější činnosti, které byste mohli dělat místo toho.
To je k tématu asi všechno, hulvát domluvil. Howgh.
Toto je Cesta nevěřícího, cesta ateisty.
Jsem taky na youtube a na facebooku.
Lukáš Balabán
Nezasloužený Hilton pro imigranty
Tak mi zase ve facebookovém feedu přistálo video, které je buď zlovolné, nebo až k pláči blbé. Sází totiž na lety ověřenou, starou dobrou lidskou závist.
Lukáš Balabán
Jan Krýzl se vrací
Jenom telegraficky: Slusni lide stop. Brno stop. Vylezli na podium, stop. kontroverzni hra, stop. Urazene nabozenske citeni stop.
Lukáš Balabán
Jan Hus očima nevěřícího
Ano, je to s křížkem po funuse. Zamyšlení nad Janem Husem a jeho významem pro ateistu, či prostě jen člověka nábožensky lhostejného.
Lukáš Balabán
Saúdská nedotknutelnost
K posledním tahanicím ohledně Konvičkovy demonstrace před Saaudskoarabskou ambasádou. Ve smyslu "Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu hájit vaše právo to říkat."
Lukáš Balabán
Koncert pro Matku Terezu
Recenze nedávného koncertu Lucie Sulovské s názvem Kopnout si do Matky Terezy, souladného s katolickou rétorikou, ovšem ingorujícího některé zásadní otázky v celé věci.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
- Počet článků 74
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1468x