Vy nám po dvou tisících letech podáváte svou vlastní verzi Ježíšova života: "byl to náboženský blouznivec co žvanil blbosti". Tuto svou definici samozřejmě předkládáte jako pravdu. Stejně jako to, že Ježíš se podle Vás "neustálým převypravováním postupně změní v kosmického spasitele celého lidstva".

Vy to píšete stylem, jako kdybyste u toho byl. Jenže nebyl. Evangelia vznikla v době, kdy většina Ježíšových současníků ještě žila. Jak dlouho trvalo to Vaše "neustálé převypravování"? Rozhodně mnohem kratší dobu, než u jakéhokoli jiného starověkého díla světa.

Souhlasím s Vámi, že "lidé chtějí věřit tomu, co se jim líbí". V tom ale Vy rozhodně nejste žádná výjimka. Nevěřit v Boha je mnohem pohodlnější, než v něj věřit. Nový zákon představuje velmi náročnou koncepci morálky. Značně náročnou. Věřit Bibli tedy rozhodně neznamená jít cestou pohodlnosti.

Naplněný lidský život není závislý na tom, zda známe princip gravitace, ale zda milujeme a jsme milováni. To platí vždy a všude. Milujeme i lidi, kteří dávno zemřeli a stesk nám zkracuje život. Je to "vada evoluce" nebo důležitá součást smyslu života?

Možná byste si měl sám sobě odpovědět na otázku, proč je pro Vás tak důležité psát o tom, že Bůh není.

Poznávat skutečnosti lze dvěma "smysly" - rozumem a vírou. Tyto se vzájemně doplňují a ochraňují. Metafyzická filozofie samozřejmě potřebuje hromadu rozumu, je to docela náročná věda, i když existují dnes lidi, kteří ji spolu s teologií naradi vidí na univerzitách.

V těch příbězích rozvíjí pan Balabán docela slušnou lež o Ježíši. Jeho pozemský život i chování je doložen historickou vědou dostatečně, ale v boji proti "blouznění" se smí užívat každé taktiky. To není rozum, to je nenávist k poznání.

Jana z Arku ve filmu našla meč na poli? Meč který užívala historická Jana si vyzvedla v nějakém klášteře. Tím mečem byla sťata sv. Kateřina, zřejmě jedna z osob, jejichž hlasy měla slyšet a které ji vedly z osvobození Francie.

Bohužel, zrovna ten život Ježíše dostatečně historicky doložen není. Je sice vysoce pravděpodobné, že existoval jako historická postava, ale to nakonec nepopírá ani pan Balabán.

Gravitace a jak a proč: Josef Potr píše: "Věda totiž perfektně a dokonale zkoumá svět jak funguje, ale absolutně ztroskotává, když má odpovědět proč funguje" Myslím, že empirické vědy by otázky tohoto typu řešit neměly, a pokud vím, tak převážně ani neřeší. Tady je prostor pro racionalistickou filosofii ("metafyziku"), aby nejprve zvážila, které otázky jsou vůbec smysluplné, a na ty se pokusila odpovědět. V dalším příspěvku citujete "Hawkinse" (asi myslíte Hawkinga - tady se Vám nějak smísili dva vědci: Hawking a Dawkins, Sam Hawkins je postava z Vinnetoua) a říkáte, že odpověď "je to prostě náhoda" lidem nestačí. Tak já Vám nabídnu hned dvě jiné: 1. Vznik a vývoj našeho vesmíru představuje jediné logicky a současně fyzikálně možné uspořádaní věcí - tedy hustota vesmíru byla v daný čas právě taková, jaká byla, protože nemohla být jiná a z téhož důvody je všechno ve vesmíru tak, jak je (třeba i gravitace), 2. Platí hypotéza multiverza a realizují se všechny logicky možné vesmíry - tedy i ten náš (nebo třeba vesmír, která má úplně jinou fyziku a kde gravitace není a je místo ní něco úplně jiného). Ani v jedné z těchto odpovědí náhoda nemá místo, obě lze chápat deterministicky. Která se Vám líbí víc?

Koukám, že pan Potr popírá sám sebe. Teď napsal, že věda "perfektně a dokonale zkoumá svět, jak funguje", ale když věda přijde na to, že probíhá evoluce a popíše její mechanismy, pan Potr najednou začne vykřikovat, že je to nesmysl, ne-li rozsáhlé spiknutí.

Ad metafyzika, antropický princip, gravitace a jak a proč

Nejprve si dovolím malou výtku k autorovi: Myslím si, že chybně ztotožňujete metafyziku s esoterikou. Metafyzika bývá běžněji považována za relikt scholastické filosofie, ale ani tohle ztotožnění není podle mě správné. I v dnešní analytické filosofii se pojem metafyzika užívá. Označuje se jím celá škála formálně brilantních teorií, jako jsou třeba různé interpretace teorie možných světů rozvíjené v rámci modálních a intenzionálních logik (např. David Lewis: O pluralitě světů).

Antropický princip: Antropický princip lze formulovat ve dvou verzích - slabé a silné. Slabý antropický princip tvrdí ve zkratce to, že vesmír je hodně velký nebo možná i nekonečný v prostoru i v čase, ale s podmínkami vhodnými pro vznik a vývoj inteligentních bytostí se setkáme jenom vzácně ve velmi omezených oblastech. A není divu, že právě v jedné (jediné?) z nich žijeme. O slabém antropickém principu asi píše Dana Tenzler - a ano, lze jím vysvětlit, čím to, že lidé žijí právě na místě, kde jsou k jejich životu vhodné podmínky a že z tohoto místa vidí všude jenom nehostinné oblasti vesmíru - trochu jako boháči usazení v luxusní čtvrti, co vidí všude mimo tuto čtvrť jenom bídu. Slabý antropický princip rozhodně netvrdí, že vesmír potřebuje nějakého Konstruktéra (ještě ke všemu s velkým K).

"Lidé totiž nechtějí vědět jak věci fungují, čím je tvořen svět"

Pane Balabán, jste opět, jako obvykle, mimo. Lidé chtějí vědět jak věci fungují, čím je tvořen svět. Jenže není nikdo, kdo by jim na tyto základní otázky odpověděl.

A to ani věda. Věda totiž perfektně a dokonale zkoumá svět jak funguje, ale absolutně ztroskotává, když má odpovědět proč funguje A to právě lidi zajímá. Lidem je více méně lhostejný matematický vzorec gravitace, ale chtějí vědět, proč gravitace existuje.

Věda nezná odpovědi na otázku proč Velký třesk, proč život, proč lidské vědomí ....  na toto asi umíte odpovědět jen vy a další  celá plejáda amatérských filozofů z oblasti lidové tvořivosti a tak si vytváříte své systémy, které ostatním vnucujete s tím, že jedině vy máte pravdu.

Nedá mi, abych v této souvislosti necitoval jednoho ze světových ateistických guru S. Hawkinse "Černé díry a budoucnost vesmíru":

Kdyby byla sekundu po Velkém třesku hustota vesmíru jen o jednu biliontinu větší, nebo menší, vesmír by zkolaboval, nebo by byl prázdný. Jak to, že byla zvolena počáteční  hustota vesmíru tak pečlivě?" pokračuje Hawkins. Odpověď na to, že je to náhoda prostě lidem nestačí .

To se ale pletete - tuhle otázku už dávno vědci odpověděli. Říká se tomu antropický princip. 

http://cs.wikipedia.org/wiki/Antropick%C3%BD_princip

A není na tom nic nadpřirozeného ani záhadného, co by se muselo vysvětlovat nějakým Bohem.